Adolf Zika, fotograf

Ženou můžeme myslet maminku nebo milenku, také kamarádku, v neposlední řadě manželku. Když odpovím konkrétně, tak maminku potěším vždy, když jí zavolám. Milenky už nepotěším nijak, neboť si tento luxus s velkými problémy už dávno a s díky nedopřávám. Opravdové kamarádky muži moc nemají, a pokud ano, často se z nich vyklubají právě milenky. Ale když už, tak bohatě postačí čas od času jí věnovat chvilku a poslouchat. Posloužit jako vrba. A manželka? Po více jak dvaceti letech společné cesty je dnes moje žena pro mě střed vesmíru. Zažili jsme dobré i zlé, ušli jsme velký kus cesty a já moc dobře vím, že je nejvíce šťastná, když jí říkám pravdu a když jsem k ní upřímný.