Ženy české módy: Veronika Mušková

Jaká je vaše letošní podzimní kolekce?

Tentokrát jsem měla potřebu se uzemnit tmavými barvami i dezény, černou, čokoládově hnědou, vínovou s výrazným akcentem červené. Hrála jsem si však s těžšími a efektními materiály, jako je vlněný flanel, satén, vlněný krep. Střihově balancuji opět na hraně loungewear siluet v kombinaci s větší přiléhavostí pomocí dlouhých šitých šňůr, které moje oversized střihy pomáhají vyštíhlovat, a různými způsoby vázání – tak vzniká velké množství variací, jak produkt nosit a jakou siluetu upřednostnit. 
A někde na podvědomé úrovni jsem myslela hodně na Vivienne Westwood a na její tvorbu, kterou celoživotně obdivuji. Tak se její punk dostal i do mého punku. (smích)

Jaký význam přikládáte etickému designu?

Na tom stojí každé mé rozhodnutí, ať už v podobě byznys strategie, či výběru materiálu nebo odmítání spolupráce s produkty či značkami, které se z mého pohledu nechovají udržitelně.

Jak hledáte rovnováhu mezi aktuálním trendem a nadčasovostí?

Vždycky v sobě. Je to nekonečný dialog v mé hlavě, kdy musím samu sebe často konfrontovat. Není to jednoduché a občas v sobě zavrávorám, ale díky tomu, že rozvážnost nějakou dobu trvá, často se mi ukáže, že aktuální trend už není aktuálním, a já ten vliv v hlavě pustím a vracím se k nadčasovosti.

Kdyby měla být vaše kolekce hudebním playlistem, které tři písničky by ji nejvíce vystihovaly?

Hey Mama – Black Eyed Peas,
Female – Sampa the Great,
Stayin’ Alive – Bee Gees

V čem a kde se cítíte nejlépe, když pracujete?

Doma a ve studiu v Domě Radost – od hlavy až k patě ve svém oblečení, často jsou to moje černé volánové kalhoty, často je to moje bobby vesta, která mi navozuje neustálý komfort a volnost rukou, a čím dál tím častěji bez make-upu. (smích)

Koho chcete obléknout na večírek a proč?

Nejradši potkávám své oblečení na lidech na ulici v jejich každodennosti. Takže asi bych na večírek nejradši oblékla tzv. hrdiny všedních dní, ať už je to paní z pekárny, kde téměř každé ráno kupuju na poslední chvíli svačinu svým dcerám do školy, nebo všechny moje kamarádky, kde je každá obdařena nějakým speciálním talentem, kterým mě neustále inspirují.

Nejkrásnější vzpomínka letošního léta?

Tak to bylo jednoznačně spaní ve stanu s mými dcerami na zahradě chalupy a probuzení do studeného letního rána s bosýma nohama a kafem na zápraží. Jo a pak taky nákup toho nejlepšího na tenko nakrájeného šunkového salámu, který se nezměnil od mého dětství, v místním koloniálu.