Ženy české módy: Tereza Hošková

Když se řekne EllaSharlota, jakou ženu máte při navrhování před očima – a co by podle vás měla vaše móda v jejím životě umět?

Snažím se navrhovat věci, které nejsou prvoplánové a které respektují ženské tělo v jeho různých podobách. Nejde o žádné módní výstřelky, chci, aby moje kousky byly nadčasové a multifunkční. Mám ráda, když jeden kousek může žena nosit několika způsoby, vrstvit ho a kombinovat, posouvat ho podle příležitostí od elegantního k ležérnějšímu. Chci, aby mé kousky žily život se svou nositelkou, ne aby si žily vlastním životem ve skříni.

Ve vaší nové kolekci se potkává několik různých časových období. Co vás na estetice minulosti stále přitahuje a jak ji převádíte do současného šatníku?

Aktuálně tvořím kolekci podzim / zima, která je takovým lehkým návratem do minulosti. Inspirovaná výraznějšími siluetami 90. let, především rameny, ale rozhodně ne v podobě krabicových a neforemných střihů. Naopak – důležitou roli hraje ženská silueta a zvýrazněný pas. Symbolem celé kolekce je písmeno X. Vytváří kontrast mezi rameny a boky, jde o jednoduchý tvar, ale na ženském těle dokáže vytvořit krásnou a výraznou siluetu.
Inspirovala jsem se i filmy jako Xanadu nebo Horečka sobotní noci, které sahají ještě dál do minulosti. Je to trochu jiné světlo do kolekce – fantazie, lehkost a třpyt. Je to výraznější inspirace minulostí, ale i přesto se snažím, aby kolekce byla nositelná a ženská. Je to návrat do minulosti, ale rozhodně ne krok zpět.

Dnes se o etice a udržitelnosti v módě mluví stále častěji. Co ale tyto principy znamenají konkrétně ve vašem způsobu práce?

Etický design pro mě není trend, ale přirozená součást toho, jak chci tvořit. Přemýšlím nad tím, co skutečně potřebuji vyrobit, z jakých materiálů, kdo to vyrobí a především jestli má daný kousek potenciál zůstat v šatníku dlouho. Nechci vytvářet oblečení pro jednu sezónu. Raději navrhnu méně věcí, ale takových, ke kterým se žena bude vracet.
Často se stává, že vznikne pár „pilotních“ kousků, které pak v průběhu sezóny ještě doplním o další, protože mi to dává smysl. Nešijeme ani na sklad. V butiku je vše po jednom až dvou kouscích a došíváme podle přání klientek na míru nebo dle potřeby. Myslím, že i to je určitá forma odpovědnosti – vůči materiálu, řemeslu i samotné zákaznici.
Snažíme se využít každý kousek látky, takže z odstřižků pak vznikají originální kousky, často po jednom kusu.

Móda se neustále pohybuje mezi tím, co je právě aktuální, a tím, co má šanci přetrvat. Podle čeho poznáte, že trend stojí za to přenést do vaší tvorby?

Trendy mě samozřejmě inspirují, ale nesnažím se je slepě následovat. Zajímá mě spíš, co z nich má potenciál přežít sezónu. Móda se podle mě může měnit rychle, ale dobrý střih, kvalitní materiál a dobře promyšlená silueta mají mnohem delší život.
U každého návrhu si proto říkám, jestli ho žena bude chtít nosit i za několik let. A pokud ano, má pro mě smysl.

Kdyby vaše aktuální kolekce nemohla být vyjádřena oblečením, ale pouze hudbou, které tři skladby by ji nechaly nejlépe zaznít?

Sade – No Ordinary Love, Lana Del Rey – West Coast, George Michael – Freedom! ’90. 

Každá z těch písní má jinou energii, ale dohromady pro mě vystihují ženu EllaSharlota – ženskou, smyslnou, sebevědomou, ale zároveň přirozenou a svobodnou. A přesně tak přemýšlím o oblečení – nechci ženu převléknout za nějakou představu ženskosti, chci v ní tu její vlastní ženskost podpořit.

Kreativita někdy potřebuje chaos, jindy naopak dokonale čistý prostor. Jaké podmínky potřebujete vy, aby se vám dobře tvořilo?

Nejlépe se mi pracuje, když mám v hlavě čistý stůl. Potřebuji mít pocit, že mě nic jiného nečeká a můžu se naplno soustředit na to, co právě tvořím. Platí to i pro prostor kolem mě. Když pracuji doma, potřebuji mít uklizeno, žádné prádlo, které čeká na vyžehlení, žádné nevyřízené povinnosti, které by mě někde v pozadí rušily. Jsem v tomhle asi trochu pedant.
Když mám kolem sebe pořádek, dokážu si udělat mnohem větší prostor pro kreativitu. A ještě kytka ve váze, vonné svíčky nebo aromatické tyčinky, to miluju!

Jinak se mi pracuje doma a jinak v ateliéru. Doma mám klid a prostor přemýšlet, v ateliéru mě naopak inspirují lidé, materiály a samotný proces vzniku. Obojí potřebuji a každé místo má pro mě úplně jinou energii. 
Potřebuji mít kolem sebe uklizeno, abych si mohla dovolit mít nepořádek v hlavě – ten kreativní.

Existuje určitý typ ženy, pro který navrhujete, i když nemá konkrétní jméno? A kdybyste přece jen mohla vrátit čas a obléknout jednu ženu, kdo by to byl?

To je těžké být konkrétní. Věřím a často to klientkám říkám, že když si žena oblékne outfit, ve kterém se cítí opravdu dobře, je to na ní vidět. Září. V opačném případě si může obléknout poslední výkřik módy, ale pokud se v něm necítí dobře, nebude fungovat.

Kdybych ale měla říct jednu konkrétní ženu, kterou bych ráda oblékla, byla by to Jana Brejchová. Už jednou mě inspirovala při návrhu jednoho modelu. Vždycky mě na ní fascinovalo, že byla velmi ženská, ale nikdy nepůsobila, že se o pozornost snaží. Měla vlastní styl, byla elegantní, trochu záhadná a nedostupná, a přitom dokázala tiše poutat pozornost.

A přesně takovou ženu mám při navrhování v hlavě. Ženu, která nemusí být nejvýraznější v místnosti, aby si jí člověk všiml.

Když se ohlédnete za letošním létem, co ve vás zůstalo nejvíc – konkrétní místo, atmosféra, nebo nějaký moment, který vás nečekaně inspiroval?

Asi Dánsko, kde jsme byli s rodinou na dovolené. Nejvíc mi v hlavě zůstal jejich klid a určitá samozřejmá schopnost nikam nespěchat. Čisté ulice, příjemná atmosféra, jednoduchost… 
Do Kodaně jsem se těšila samozřejmě na dávku módní inspirace, ale ta mě překvapivě tolik nezasáhla. Mnohem víc mě inspiroval celkový životní styl, architektura, prostředí a způsob, jakým to město působí.
A možná nejhezčí je, že si z Dánska nakonec neodvážím jen vzpomínku z dovolené. Rýsuje se tam jedna spolupráce, ze které mám velkou radost.

S příchodem podzimu se mění nejen šatník, ale i tempo každodenního života. Co vám na tomto období dělá největší radost?

Na podzimu mám ráda, že se zase můžu v módě víc vyřádit. Přichází prostor pro vrstvení, kombinování různých materiálů a hraní si s outfity. Léto je v tomhle jednoduché, podzim mi dává mnohem větší prostor pro kreativitu.
Doma se zase těším na světla. Mám všude rozmístěné malé lampičky s teplým světlem, které večer vytvoří takový hřejivý pocit. A samozřejmě ty svíčky a vonné tyčinky, které v tomto období pálím o 106. 
A vlastně se těším i na to, že se po létě všechno zase vrátí do svého rytmu. Nový režim se zaběhne, každý den má svůj řád a já mám řád ráda. Možná právě proto mi podzim vyhovuje – přináší určitý pocit klidu, návratu k sobě a k věcem, které mám ráda.

Kdybyste měla z celé aktuální kolekce vybrat jediný model jako malý manifest ženy EllaSharlota, který by to byl – a proč právě on?

Za mě je to jednoznačně sukně Alba. Představila jsem ji loni před Vánoci, a protože si ji ženy oblíbily, zůstává i v letošní kolekci. Loni vznikla z taftu, letos jsme ji připravili v limitované verzi z brokátu.

Je lehce extravagantní, ale zároveň překvapivě praktická a nenáročná na údržbu. Vyperete ji, pověsíte a je hotovo. Žádné žehlení. A přesně takové věci mám ráda – aby dobře vypadaly, ale zároveň ženě život nekomplikovaly.

Alba je navíc krásným příkladem toho, proč mě baví multifunkčnost. Můžete ji vzít s obyčejným tričkem, teniskami a velkou kabelkou do kanceláře a večer jen vyměníte kabelku za společenskou, tenisky za sandálky na podpatku, tričko za elegantní body, přidáte šperky – a můžete vyrazit do divadla nebo klidně na ples.

Právě v tom podle mě žena EllaSharlota je. Nechci jí diktovat, jak má jeden konkrétní kousek nosit. Chci jí dát prostor, aby si ho přizpůsobila sobě, svému životu a své náladě. Protože oblečení má sloužit ženě, ne žena oblečení.