Preppy styl: UNIFORMA „ZLATÉ MLÁDEŽE“

Variace slov „prep“, „preppy“ nebo „prepster“ se historicky používaly k popisu subkultury mládeže z vyšší třídy, z rodin, kde se těšili z old money, tedy tzv. starých peněz a dědictví. Jednalo se o studenty navštěvující prestižní americké univerzity v severní Americe známé jako Ivy League – Brown, Columbia University, Cornell, Dartmouth College, Harvard, Princeton, University of Pennsylvania a Yale. Tato prestižní vzdělávací zařízení jsou známá jako „přípravné“ školy (v angličtině „preparation“) – z čehož byl následně odvozen i název stylu, který ovládl místní kampusy. Anglické košile „button down“ s knoflíky na límečku, kalhoty chinos, mokasíny, kardigany a polo košile i svetry s argyle vzorem (kosočtverce v kontrastních barvách) omotanými kolem ramen a samozřejmě tmavěmodrý blejz, to vše se stalo uniformou mladé elity, kdy konformita stylu signalizovala sounáležitost k velmi exkluzivní, společenské třídě. Kvalitní a unikátní kousky oděvů symbolizovaly bohatství, z ležérního stylingu přitom vznikl vlastní jazyk (co univerzita, to specifický slang).

Během celého 20. století se styly preppy a Ivy (které jsou dnes vzájemně zaměňovány) staly synonymem amerického looku, s nímž si spojujeme brandy jako Brooks Brothers, Ralph Lauren, J. Crew, Lacoste, Tommy Hilfiger, nebo dokonce Thom Browne. Tuto estetiku si časem zamiloval celý svět a dnes ji vnímáme jako popkulturní archetyp 20. století, který se nyní opět vrací na mola i do ulic, tentokrát pod názvem „old money“. Košile, kardigany, chinos a blejzry se staly elegantní klasikou či zkrátka standardním každodenním oblečením bez data exspirace.

ROLÁK MÍSTO KRAVATY

Za alma mater preppy stylu se pokládá Princetonská univerzita, na niž docházel velmi homogenní kolektiv, anglosaští běloši z bohatých konzervativních, protestantských rodin, ve kterých byl velmi vzýván sport. Univerzity proto nabízely sportovní aktivity, jako je plachtění, šerm, veslování, tenis, golf a polo, které při zrodu designu preppy stylu hrály podstatnou roli, jak si ostatně Jacobi Press, zakladatel značky J. Press z roku 1902 při Yaleské univerzitě, dobře uvědomoval.
Mnohé původně sportovní kousky, které byly vlastně odlehčenou verzí formálního oděvu, studenti vnesli i do přednáškových sálů. Roli hrála všestrannost oděvu, možnost jej kombinovat a vytvářet individuální variace. Neformální roláky nabídly způsob, jak se vyhnout kravatě, a mezi materiály vstoupily i tartan a tvíd typické pro britské kampusy. Sezonní katalogy J. Press se pro studenty staly stylovým manuálem, ready-to-wear oděv byl navíc dostupný přímo na univerzitních kampusech. První obchod si na Yaleské univerzitě otevřel oděvník již v roce 1912.

JDĚTE VŠICHNI DO HÁJE

Ležérní oblečení, ze kterého zmizely prvky formálnosti jako ramenní vycpávky, a nabízelo tak větší pohodlí, přičemž na atletické postavě vypadalo stále skvěle, se během dvou dekád rozšířilo mezi masy. Ve 40. letech se univerzitní brány otevřely i střední třídě, mimo jiné i díky zákonu poskytujícímu finanční prostředky na studium válečným veteránům. Ani ženy nezůstávaly pozadu a v obchodech s Ivy stylem nakupovaly nejmenší pánské velikosti. Jejich kupní síla byla natolik značná, že značka Brooks Brothers (nejstarší ready-to-wear retailer a jeden z vlajkonošů stylu) vytvořila v roce 1949 růžovou košili „button down“ (nejen) pro ženy, která se okamžitě objevila na obálkách lifestylových časopisů. 
Mladí lidé se svého stylu nevzdávali, ani když už brány univerzit opustili, a tak ve společnosti vznikl nápadný kontrast mezi starší generací mužů v „šedých oblecích“ a módní mládeží. O to víc vynikl vizuální kontrast mezi generacemi, když se rozjel samostatný trend kalhot výrazných barev, tzv. go to hell. Byla to estetická výzva starší generaci, aby už šla do háje. V tu dobu už měl styl Ivy či preppy své vlastní ikony, vynášeli ho Grace Kelly, Audrey Hepburn, Fred Astair, Miles Davis nebo celý klan Kennedyů, kteří byli živoucí reklamou tohoto stylu. Vzpomenout si můžeme na oblečení Dustina Hoffmana coby Benjamina Braddocka ve filmu Absolvent (The Graduate, 1967).

Od poloviny 20. století popularita Ivy stylu v USA upadala, zatímco například v Japonsku o něj rostl enormní zájem, také díky filmu a fotografické knize Take Ivy módního podnikatele Shosuke Ishizua. Kolo módních dějin se však nikdy nezastavuje. Na pozadí společenské revoluce 60. a 70. let se v USA rychle rodily další styly a subkultury, jako například tzv. Mods. Vyznavači nových stylů se snažili od privilegovaných studentů, představujících americký kapitalismus, vizuálně odlišit, mimo jiné proto, že jejich hodnotami opovrhovali. Stačí si vzpomenout na muzikály Pomáda (Grease, 1978), Vlasy (Hair, 1979) či retro film Cry-Baby s Johnnym Deppem (1990), anebo barovou rvačku z filmu Indiana Jones a Království křišťálové lebky (2008). O slovo se hlásili beatnici, rockeři, greasers, hippies, punkeři a další, mládež zachvátila v 50. až 70. letech „peacock revolution“, estetika výrazných barev, vzorů, tisků a feminních tvarů. Až když se všichni rebelského maximalismu nasytili a styl začal parodovat sám sebe, mohl na obchodní pulty vynést svou značku Polo mladý návrhář jménem Ralph Lauren. Jeho oděv nevycházel z ničeho jiného než starého dobrého Ivy stylu, kterému však Lauren dal učesanější, sexy podobu. Uhlazený, elegantní look se na pozadí uřvaného eklektismu skvěle vyjímal, ale zároveň nepůsobil vůbec staromódně.

HIP HOP I SILICON VALLEY

Kolem roku 1970 se slovo „preppy“ stává součástí lexikonu široké veřejnosti, a to díky filmu Love Story, kde výraz slouží jako přezdívka, kterou hlavní hrdinka škádlí svého přítele. Tento blockbuster pro teenagery spustil preppy boom, což ještě umocnil další velkofilm Velký Gatsby (1974) s Robertem Redfordem a Miou Farrow, pro které nevytvořil kostýmy nikdo jiný než sám Ralph Lauren. Celá 70. léta se nesla v duchu příslibu nových milionářů i milionářek, jelikož na pracovní trh nyní vstoupily i ženy, díky masovým investicím na burze, které uchvátily celé Státy. Podnikatelský duch a kapitalismus se staly rázem kontrakulturou, a to nejen na vysokoškolských kampusech, které byly ještě před deseti lety místem zrodu hnutí za občanská práva a postmoderních levicových ideálů. 
Obsese stylem vyvrcholila v roce 1980 díky knize s názvem The Official Preppy Handbook od Lisy Birchach (absolventky Brown Univerzity). Průvodce snobskou subkulturou napsaný jako humorná (avšak autentická) antropologická studie vysvětloval nuance stylu do posledního detailu, symboliku barev, printů a doplňků, ale také popisovala, jak dané kusy správně nosit, abyste ve společnosti zazářili. Kniha se stala okamžitým hitem, prodalo se jí přes dva miliony výtisků.

Ač se z dnešního pohledu Ivy a preppy styl zaměňují, Ivy se od preppy stylu přece jen lišil, byl o něco barvitější, sportovnější a hravější. Jeho cílem bylo odlišit se od starší upjaté generace vlastní, neformální estetikou, zatímco preppy chtěl signalizovat status a sounáležitost k elitě, a to se všemi tomu odpovídajícími doplňky, jako byly „správné“ sporty, (zlo)zvyky i konkrétní prázdninové destinace. Nebo alespoň budit tento dojem. Na přelomu 80. a 90. let se o vůdčí pozici na trhu „street“ verze preppy stylu začali přetahovat Ralph Lauren a Tommy Hilfiger. Styl si osvojila hip hop komunita, a tak se novými preppy hrdiny stali Wu Tang, Snoop Dogg nebo Destiny’s Child. Ve stejnou dobu se ovšem preppy styl stal i tichým (a relativně ošklivým) dresscodem business casual celé Silicon Valley a v širokých khaki kalhotách a vytahaných polo svetrech neidentifikovatelné bledé barvy se tu procházeli byznysmeni včetně Billa Gatese.

A od té doby je tu preppy styl stále s námi, propsal se až do našeho podvědomí, takže po něm saháme jako po zlatém standardu pro každou příležitost, na pracovní pohovor, do divadla nebo jen tak na neformální posezení s přáteli. Neuráží a nevyčnívá. Jednou za čas se vynoří na molu nebo v popkultuře coby symbolická kulturní reference s nostalgickým kontextem, ať již na americké „dream girl“ Cher Horowitz z filmu Bezmocná (Clueless), otravně upjatém Andym Bernardovi z Kanclu (The Office), snobských a zlomyslných elitářích ze Superdrbny (Gossip Girl) či celé rodině v Boji o moc (Succession).
Preppy styl se stal součástí našich životů, navíc tentokrát se nám vrací se svým původním záměrem, Ivy záměrem, totiž dát najevo své old money, nebo alespoň vzbudit tento dojem. Každá generace chce svého krásného a velkorysého Dickieho Greenleafa z Talentovaného pana Ripleyho...