Po té…

Když se teď dívám na fotky a záznamy, nedívám se na šaty. Všímám si rozzářených obličejů, očí, které se dívají. Vidím úžasné modelky, některým bylo šestnáct a šly svou první show, a skvěle to zvládly. Vidím choreografa Matyho, který společně s choreografkou Adélou Stodolovou spolurežíroval večer, jak se usmívá. Vidím spokojený výraz architekta večera. Tahle přehlídka nebyla žádná one woman show. Všichni, kteří se na projektu podíleli, do něj šli úplně na maximum. To mě nejvíc dojímá a těší.

Po přehlídce jsem dostala dárek od Ani Geislerové. Pečetní prsten, na kterém je had. A řekla mi: „Symbol hada na prstýnku, který ti dávám, značí sílu jít dopředu. Had necouvá, had se neohlíží, když svlékne kůži, nechá ji za sebou a jde dál. “ Zároveň mi Aňa nad hlavou bouchla konfety, takže jsem pak měla se šampaňským v puse i kousky zlatých alobalů. 

Tahle přehlídka pro mě byla obrovským osobním krokem dopředu. Byla o vnitřní odvaze a o tom, že když se do něčeho zakousnu, nedělám kompromisy a chci, aby to bylo co nejlepší. A přesto měla celá realizace, navzdory mému nekompromisnímu nastavení, obrovskou lehkost. 

Uvědomila jsem si, že jsem obdarovaná tím, že si dělám, co chci. Všechny kroky, které jsem podnikla směrem k vrcholné fázi show, byly naprosto nutné. Byly o tom, že se nikomu nepodřizuji, ale dělám všechno tak, jak to cítím, jak můžu a jak chci. Je to obrovský dar od života. Moje práce je taková zábava, ve které se cítím svobodná.