New Mugler Girl: debutová kolekce Miguela Castra Freitase spojila brutalismus s burleskou

Zakladatel domu ve svých kolekcích (a jejich prezentaci) balancoval mezi módní show a performací, mezi kostýmy a uniformou. Freitas si pro svůj debut vytáhl však „pouze“ dvě hlavní ingredience – siluetu a tailoring –, z nichž připravil nový vizuál domu. Brutalisticky strohý s dávkou elegantního fetišismu. Bývalý člen designerského týmu domu Dior, v němž návrhář pracoval za Galliana a Rafa Simonse, bezpochyby navázal na odkaz Muglera v co nejčistší podobě, aniž by však upozadil svůj vlastní styl. Jeho pojetí Muglerovy siluety přesýpacích hodin akcentující power ramena, boky a vosí pas však dostalo moderní refresh – velmi minimalistický a střízlivý. Bez flitrů a výšivky, přičemž dokonce chandelier dress se již netřpytil a byl naopak utlumen do nude barev. Zde jeho elegance vycházela z éry zlatého Hollywoodu, kterému vládl satén a šikmý střih (tzv. bias cut).

Dokonce i fetišismus byl přeložen do moderního jazyka – velmi rafinovaného, někdy ukrytého v detailech v podobě stojatých límečků, nude latexu, sukně à la podvazky a jen náznaku odhalených bradavek zpod třásňových topů a (semi)průhledných látek.
Ne, že by však efekt dramatičnosti chyběl zcela, ba naopak. Byl zde odkaz na Muglerovy nejslavnější Bird of Paradise a tyre dress. I zcela průhledné kusy či šaty upevněné na bradavkových skřipcích byly dráždivé – jen už ne tak moc v moderním kontextu nahoty. Výrazně se ale vytratil efekt hedonismu a tzv. campu (teatrálnosti) a místo něj zavládl strohý brutalismus. Dokonce i své hostky – slavnou Elizabeth Berkley (z 90’s filmu Show Girls) a Pamelu Anderson (která si nedávno zahrála v The Last Showgirl) zahalil do černých kostýmů. No more naked dress – femme fatale it is.