New online era is coming. Představujeme nový web HARPER'S BAZAAR

Najděte deset rozdílů aneb slavné příběhy módního plagiátorství

Plagiát, homage nebo (ne)vědomá inspirace? Ve světě módy se podobný design v podání různých značek vyskytuje velmi často. Nejčastěji se však o tomto problému dozvídáme z pera (či spíše klávesnic) módních redaktorů v souvislosti s fast fashion řetězcem Zara.
Oli Egler
——
31. května 2022

Getty Images

V módě se už vymyslelo vše. I když se vám zdá, že návrhář nebo značka přišli s něčím absolutně revolučním, stačí se podívat na instagramový účet Inside The Mood, který vás velmi rychle vyvede z omylu. Vrstvená bolera z poslední kolekce Louis Vuitton? Až moc podobná archivním kusům Roberta Capucci z roku 1954. Loňská hula hoop kabelka od Jacquemus? Již vytvořená Lagerfeldem pro Chanel v roce 2013. A trendy kožené rukavičky s namalovanými nehty, které jste jistě viděli v mnoha nezávislých buticích po celé Evropě, představila Elsa Schiaparelli již v roce 1936.

Před kopírováním zkrátka není úniku. Mnoho návrhářů představuje staré kolekce (jiných) domů coby homage, čímž pouze vzdávají hold svým kolegům a předchůdcům. To jsme mohli častokrát vidět v případě Jerremyho Scotta, recyklujícího staré kolekce Franca Moschino, nebo v případě Sarah Burton, reinkarnující ikonické momenty z přehlídek Alexandera McQueena. Tato kreativní rozhodnutí jsou často vysvětlena skrze interview, tiskové zprávy i mediální výstupy – nepřivlastňují si prvotní nápad, nýbrž se pouze odkazují na historickou inspiraci. Jak je to ale v případě fast fashion značek, které bez jakéhokoliv objasnění představují velmi pečlivě navržené kusy, které v nás vyvolávají pocit, že jsme to už někde určitě viděli?

Značka, jejíž jméno v případě podobných obvinění slýcháme zřejmě nejčastěji, je španělský gigant Zara. V roce 2016 médii otřásl příběh Tuesday Bassen a dalších 39 nezávislých umělců, kteří společnost Inditex (mateřskou společnost řetězce Zara) obvinili z kopírování svých ilustrací. Ty prý v rámci několika svých značek transformoval do sad vlastních nášivek a dekorativních špendlíků či jako printy na oblečení – případu byl věnován celý kontent webové stránky shoparttheft.com (dnes již přejmenované na adamjk.com), kde newyorkský umělec Adam Kurtz sesbíral obrázky originálů i (údajných) plagiátů.

Ten samý rok řetězec čelil dalšímu obvinění, a to od populární dánské značky Rains vyrábějící nepromokavý svrchní oděv. Podle zakladatele brandu Daniela Hasselagera byl design pláštěnky, bundy a parky od Zara skoro nerozeznatelný od jeho originálu, a proto se jednoznačně jednalo o případ plagiátorství. Dlouholetý soudní spor o nepovoleném okopírování charakteristického designu produktů Rains Zara nakonec v roce 2020 prohrála.

Vlevo: Zara parka
Vpravo: Rains parka

O dva roky později obvinil Jihoafrický svaz oděvů a textilu (SACTWU) řetězec za to, že vyráběl zboží podobající se návrhům nezávislých jihoafrických návrhářů – skoro identický design ponožek od brandu Maxhosa začlenila Zara do své pánské linie. Řetězec vinu přiznal a stáhl část zboží z několika zemí. SACTWU však společnosti navrhlo, aby místo vykrádání nápadů začala s místními designéry blíže spolupracovat.

Podobné případy se ale netýkaly jen nezávislých a malých značek. Za poslední roky jsme mohli v nabídce fast fashion giganta vidět i tenisky, jejichž design se nápadně podobal ikonickým modelům Balenciaga, Yeezy nebo i Dhara sandálům od Brother Vellies. Ve světových prodejnách Zara jsme si nemohli nevšimnout ani zboží, které připomínalo nejnovější kusy z kolekcí Gucci, Celine, Loewe nebo Prada. Byť v mnoha případech nebyla podoba zcela identická, a proto ani legislativně napadnutelná, věděli jsme, odkud vítr vane.

Vlevo: Prada
Vpravo: Zara

Otázkou ale zůstává, zda i tato pouhá „inspirace” trendy kusy od konkurenčních návrhářů není snahou vymanit se z kreativní slepé uličky, ve které se momentálně móda všeobecně nachází. Kopírování totiž není výhradou jen fast fashion řetězců, ale i luxusních hráčů. „V ateliérech Zary se pochopitelně objevují looky z posledních kolekcí fashion weeků na moodboardech. Návrháři, kteří pro Inditex pracují, z některých designů opravdu vycházejí, ale také v tom smyslu, že se je snaží pozměnit a vylepšit, nikoliv drze kopírovat. Naprosto stejně to ale funguje i v ateliérech luxusních značek, které se stejně tak nechávají inspirovat nápady fast fashion řetězců. Ve finále je to jen snaha vytvořit unikátní a pro spotřebitele zajímavý produkt, nežli jednoduše vydělat na cizím designu”, řekl pro HB anonymní zdroj mající napojení na Inditex.

Objednejte si předplatné Harper‘s Bazaar

Časopis Harper‘s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu