MBPFW: Finalisté Van Graaf Junior Talent
7 otázek pro Sofii Blahútovou, Zuzanu Ľos-Božikovou, Júlii Sadloňovou a Tomáše Višňovského.
Mercedes Benz Prague Fashion Week začne již tento pátek, a vy se můžete o něco blíže seznámit s designéry, kteří letos představí své kolekce. Dámy a pánové, představujeme soutěžící v kategorii Van Graaf Junior Talent.
Vaše nadcházející kolekce ve třech slovech…
Sofia Blahútová: Tajuplná, pochmurná, poetická.
Zuzana Ľos-Božiková: Pomíjivost, horizont, okamžik.
Júlia Sadloňová: Dobrodružství, batoh, anihilace.
Tomáš Višňovský: Temná, rebelská a s nadsázkou.
Jak vzniká nová kolekce? Začíná jedním nápadem (nebo jedním kusem), a následně se rozrůstá o další modely, nebo jde o jednotný koncept, kdy vše vzniká najednou?
SB: Nová kolekce u mě často vzniká z jednoho nápadu – od literárního díla, kinematografie, obrazu, přírody, nebo dokonce kusu látky. Kolem prvotního impulzu se postupně začínají formovat modely. Na druhé straně však při tvorbě myslím i na celkový koncept – téma, náladu, barevnou paletu a siluety, které chci prozkoumat a zaměřím se na ně. Oba přístupy se mi často prolínají, tvorba je pro mě kombinací spontánnosti a jasné vize. To mi umožňuje zachovat si osobní svobodu v tvorbě, ale zároveň dodat kolekci smysl a hlubší rozměr.
ZLB: Kolekce v mém případě začíná vždy mnohem dříve, než si stihnu uvědomit, že už začala. Je to proces, ve kterém se postupně formují myšlenky a témata, která mě dlouhodobě doprovázejí. V určitém momentě se z nich začne krystalizovat idea, kterou se snažím uchopit a přesně pojmenovat. Následně kolem ní začne přirozeně vznikat atmosféra, sbírám vizuální impulzy, hledám materiály, pracuji s pocity. Po delším bádání přicházejí na řadu první náčrty a siluety. Je to dialog mezi mým nitrem, myslí a smysly, především zrakem a hmatem.
JS: Snažím se nápady dost omezovat a začínat jedním obrázkem nebo myšlenkou a toho se držím, ono se to totiž jinak může až nezvladatelně rozrůst. Často vycházím z konkrétní techniky nebo materiálu. Je to takový hands-on, řemeslný přístup spíš než storytelling. Příběh za tím samozřejmě pořád je, ale často ho vidím až zpětně.
TV: Většinou jde o jednotný koncept a často o konkrétní osobu nebo příběh. Na základě múzy pak vznikají oděvy, do kterých ji odívám.
Jaký je váš „go-to“ oděv, který definuje váš styl?
SB: Nemám konkrétní outfit, který by mě definoval – baví mě neustále experimentovat, kombinovat kontrasty a objevovat nové siluety. Často je to však kombinace maskulinních a femininních prvků, které často ve svých outfitech aplikuji.
ZLB: All black. Zejména během tvorby nové kolekce, kdy potřebuji úplné soustředění. Černá mi umožňuje nevnímat zbytečné vizuální podněty a ničím nerušit proces.
JS: Pro mě jsou to spíš boty a doplňky, například bílo-barevné tenisky od značky Camper, nevím, jak se přesně tento model jmenuje, ale je inspirovaný českou stavebnicí Merkur, nebo náhrdelník s přívěskem Fame od kamarádky Emmy Šádové.
TV: Mírně volné džíny a oversize tričko. Ideálně v tmavých barvách.
Co preferujete – monochromatický minimalismus, nebo (dobře kurátorovaný) maximalistický eklektismus?
SB: Jako designérka, při tvorbě oděvů se více přikláním k maximalistickému eklektismu, ale vždy v kontextu, který je pečlivě promyšlený. Pro mě je klíčové, aby každý kousek kolekce měl svůj vlastní charakter, ale zároveň tvořil harmonický celek.
ZLB: Monochromatický eklektismus! (smích) Fascinuje mě jednoduchost barevnosti v kontrastu s různorodostí tvarů a textur.
JS: Záleží podle nálady a dne. Mým pracovním, téměř každodenním oděvem jsou vlněné kalhoty a tričko, taková uniforma. Když mám ale čas a energii nad tím přemýšlet, tak spíše volím kombinace barev, textur a vrstev.
TV: Mám velmi rád vkusně zvládnutý maximalismus. Myslím ale, že je málo designérů, kterým se to daří. Pokud bych měl vyzvednout jednoho, tak je to Richard Quinn.
Jaký kus oblečení by neměl chybět v šatníku žádné ženy (nebo i muže)?
SB: Každému člověku sluší a lichotí něco jiného. Styl je tak velmi osobní, že není jednoduché určit jeden univerzální kousek, který by měl být nutně v šatníku každého.
ZLB: Takový, který nese příběh. Kousek, ve kterém se člověk cítí nejvíc sám sebou. Oblečení by nemělo být jen „věcí“, ale může být i nositelem vzpomínek.
JS: Absolutní nezbytnosti, což si každý může asi definovat sám, co pro něj tou nezbytností je. A pak určitě kousky, co pro vás budou mít vnitřní a emoční hodnotu a budou vám dlouhodobě dělat radost.
TV: Nějaká malá nenápadná kožená kabelka.
Co je nejsložitějším aspektem návrhářské profese a co na ní máte nejraději?
SB: Časový a finanční tlak, které jsou navzájem úzce propojeny. Tvorba oděvů vyžaduje nejen časovou investici, ale také množství materiálních a technických zdrojů, které nejsou vždy snadno dostupné, obzvláště v začátcích. Samozřejmě nic není nemožné, když se chce. Naopak to, co mám na této práci nejraději, je komplexnost celého tvůrčího procesu, od počátečního konceptu a budování vize přes fázi tvorby střihové konstrukce, při které si často kladu výzvy, se kterými často stále bojuji, až po samotné šití, které si stále více užívám.
ZLB: Asi balanc mezi osobní výpovědí a praktičností. Nejraději mám, když je oděv pochopen i beze slov.
JS: Zachovat si balanc mezi pracovním a osobním životem, nastavovat hranice, nepřetěžovat se, to pořád moc nezvládám, ale to může být spíš i mým charakterem než tou profesí. Nejraději na tom mám asi ty lidi, co pracují kolem módního průmyslu. Je super, když můžete svoje obsese sdílet s lidmi, kteří to mají stejně a rozumí tomu.
TV: Nejsložitější jsou pochybnosti, které mě nikdy neopouštějí. Na druhou stranu je mám ale rád, nutí mě do míst, kde ze sebe čerpám 120 %. Nejraději mám ten pomyslný svět, který kolem mě vzniká po dokončení kolekce. Najednou se přistihnu a uvědomím si, že jsem vytvořil skupinu mocných žen, na kterých se mi plní sny.
Jaký kousek máte aktuálně na wishlistu?
SB: Momentálně je na vrcholu mého wishlistu kabelka z kozí kůže od Martina Severy, která má krásný rukopis a osobitý přístup k formě. Dále je to modrý kašmírový set – kabátek a sukně od Lindy Minarčíkové, který působí jemně, ale zároveň velmi sofistikovaně. Stejně silně na mě zapůsobily šaty od Zuzany Peckové z její poslední, velmi osobní kolekce, které mají hloubku a emoci, a konečně headpiece od Doroty Kostelné, který je pro mě jako vizuální manifest odvahy a křehkosti zároveň.
ZLB: Ráda bych si konečně ušila něco i pro sebe!
JS: GTR trousers Pale Olive od londýnské značky KNWLS, Laced Rubber Runners od Body amplification devices a asi úplně cokoliv od Collina Strada.
TV: Reálně žádný. U mě jsou na wishlistu vždy látky a ideálně z Evi Látky na Žižkově.
Módní nezbytnosti pro příští měsíce
Discorama
Proč milujeme Jeana Paula Gaultiera
