Loewe – tam, kde končí příroda a začíná průmyslový design

Pakliže londýnská přehlídka JW Andersona byla satirou na naši závislost na virtuálním světě, tato byla její krásnější sestrou. Mohli jsme ale snad od návrháře po jeho loňské přehlídce, kde modelky přetvořil na hrací autíčka, očekávat něco „pouze krásného“? I don't think so! 

I tentokrát se proto kreativní ředitel pustil do filozofických hlubin o tom, kde končí oděv a začíná průmyslový design. Bílé topy s květinovým potiskem byly vyrobeny ze smaltovaného kovu a silikonové toulitky zas z umělé hmoty. Není to poprvé, co návrhář používá ve svých kolekcích flóru. Stačí si vzpomenout na jeho letošní pánskou kolekci, kde z mikin, obuvi a kabátů rostla živá tráva. Tentokrát však bylo poslání o něco jiné – dětská nosítka skoro zcela zakrývala obličej modelek a jedovaté toulitky vábící svými barvami zakrývaly ňadra coby symbol femininity. Co je design přírody a do jaké míry ji může člověk napodobit? Právě proto byla kolekce jistým pokračováním jeho londýnské přehlídky, kde se zabýval hranicí mezi reálným světem a jeho digitální replikou – použil zde totiž rozpixelovaný look à la devadesátkový Minecraft.  Unikátní schopností tohoto britského návrháře je tvořit silný koncept, který je však zároveň vždy podpořen geniálně jednoduchým a důmyslným designem každodenního oděvu, symbolizujícím moderní eleganci. Košilové maxi šaty s výřezy na loktech nebo ultra mini a-line s plisovanou sukní toho byly důkazem.  Jeho lodičky s nafouknutým balonkem místo podpatku? Těm dal novou podobu – tentokrát lodičky obalil vyfouklými balónky kolem dokola.