Konec pálení kolekcí. EU od léta zakáže likvidaci neprodané módy

Slevy už dávno nefungují tak, jak módní průmysl doufal. Zatímco poptávka v Evropě stagnuje nebo klesá, objemy výroby zůstávají vysoké. Výsledek je jednoduchý a dlouhodobě přehlížený. Tisíce tun neprodaného oblečení na konci každé sezony, které končí ve spalovnách nebo na skládkách.

Tento model má ale odpočítané dny. Od 19. července 2026 vstoupí v platnost nové evropské nařízení, které tuto praxi výslovně zakáže.

Co přesně schválila Evropská komise?

Dne 9. února přijala European Commission soubor opatření v rámci nařízení Ecodesign for Sustainable Products Regulation (ESPR). Jeho klíčovým bodem je zákaz ničení neprodaných textilních výrobků, včetně oblečení, obuvi a doplňků.

Podle odhadů se v Evropě každoročně zlikviduje 4 až 9 % veškeré neprodané textilní produkce, která se nikdy nedostane k zákazníkovi. Tento systém generuje přibližně 5,6 milionu tun CO₂ ročně, tedy objem srovnatelný s emisemi celého Švédska v roce 2021.

Reforma stojí na dvou pilířích:

Zákaz likvidace neprodaných výrobků v módním sektoru.
Povinnost transparentnosti, kdy budou značky muset zveřejňovat, kolik neprodaného zboží jim zůstává a jak s ním nakládají.

Povinné reportování vstoupí ve standardizované podobě v platnost od února 2027, aby měly firmy čas upravit interní procesy.

Co to znamená pro módu v praxi?

Na první pohled jde o ekologické opatření. Ve skutečnosti však reforma rozbíjí samotný základ současného výrobního modelu. Móda byla dlouhá léta postavena na nadprodukci, jejíž důsledky se řešily až na konci řetězce – slevami, výprodeji nebo tichou likvidací.

Nová regulace nutí značky řešit otázky, které byly dosud systematicky odsouvány:

Kolik oblečení je skutečně nutné vyrobit?
Jak plánovat kolekce v době zpomalující spotřeby?
Jak pracovat s vratkami a deadstockem?
Jak proměnit přebytek v hodnotu, ne v odpad?

Zákaz likvidace tak otevírá cestu k alternativám: resale, repurposing, darování charitě, opravám nebo lokální redistribuci. To, co bylo považováno za problém, se má stát zdrojem.

Reforma Evropské komise nepřímo otevírá téma, které módní průmysl dlouho odmítal vyslovit nahlas: degrowth, tedy řízené zpomalení výroby. Ne proto, že by to bylo ideologicky žádoucí, ale proto, že dosavadní model přestal fungovat ekonomicky i společensky. Značky už nebudou moci vyrábět naslepo a doufat, že zbytek se nějak ztratí. Každý kus bude muset mít plán a odpovědnost.