Dialog bolesti a krásy v nové kolekci Martina Kohouta
Ftot: Michaela Karásek Čejková
Ftot: Michaela Karásek Čejková
Zpočátku jsem zamýšlel udělat celou prezentaci kolekce mnohem masivnější, ovšem narážel jsem na jisté překážky při realizaci svých vizí, což nakonec vyústilo v toto „skromnější“ řešení. Zpětně jsem k tomu ovšem dospěl upřímně rád, jelikož to dodává kolekci jistou míru mystiky – a taková atmosféra mi k jejímu tématu opravdu sedí.
Ve svém smyslu by kolekce měla také poukazovat na fakt propojení bolesti duše s naším fyzičnem. Řekl bych, že je jakýsi fenomén tyto faktory oddělovat a přikládat jim různou důležitost. Často je však i pod určitým nátlakem společnosti snazší před jedním či druhým faktorem našeho já utíkat.
Tyto konkrétní symboly (zlatá kostra, zakonzervované květiny, lýkové výšivky atd.) jsou jakési prvotní myšlenky, které mi vznikly při zamýšlení se nad daným tématem. Většinou má práce vždy začíná na určitém detailu, který poté organicky rozvíjím k výslednému celku.
Pochopitelně je v kolekci každý prvek vybírán pečlivě s ohledem na dané téma, které jsem zpracovával již delší dobu. Proto je bolestné, když je nutné nějaký článek nahrazovat. Z toho vyplývá, že v takových případech vždy dochází k různým úpravám, jelikož se snažím vždy vybírat velmi charakteristické autory a prvky, které jednoduše nahradit nelze. Rád bych zmínil konkrétně právě Michaelu, se kterou jsem v tomto roce pracoval již podruhé a pokaždé do focení přidá něco navíc, včetně velmi promyšlené scénografie.
Společná návštěva fyzioterapeuta! (smích)
Řekl bych, že je lepší, když taková osobnost, jakou je Frida, zůstane pod rouškou své vlastní legendy. Osobně potkat někoho tak silného potom svádí k přehnané interpretaci a rozebíraní dané osoby. Proto bych se spokojil s rolí vzdáleného obdivovatele jejího díla.