Rukopis italského návrháře je zkrátka až moc výrazný na to, aby hrál druhé housle. A proč taky – jeho extravagantní estetika je důvodem, proč pozici kreativního ředitele v domě Valentino získal.
Ne že by Michele vůbec nerespektoval kódy domu – jak je již tradicí, pro inspiraci pro svou první kolekci sáhl do archivu domů (jak se sluší a patří). Zcela logicky tak zakotvil v 60. a 70. letech a u jedné z hlavních módních ikon té doby – Jackie Kennedy.
Jeho nostalgické retro však jako by vyzrálo – nejsou zde bizarní doplňky ve formě draků nebo druhých hlav. Jeho eklektický maximalismus se tentokrát neopírá tolik o avantgardu jako o ryzí rodokmen brandu. Právě v tomto období byl totiž Valentino synonymem opulence a přepychu (pochopitelně v estetickém kontextu doby).
Jako vždy, i tentokrát se internet rozdělil na dva tábory – ta první vyčítá nové kolekci, že je „až moc Gucci“, málo sexy (na rozdíl od tvorby jeho předchůdce – Piera Paola Piccioliho) a jeho již dávno známé modely s turbanem a sametovým kaftanem à la pouťové věštkyně působí jako znamení kreativního vyčerpání.
Druhá strana – fandící tvorbě Micheleho v jakémkoliv domě – naopak vítá návrat hravého eklektismu a retrománie, po které se mnohým z nás tak stýskalo. Coby člověk mající své preference se musím přiklonit k této straně o něco více – ano, jeho estetiku již dávno známe, ale to jeho vizi neubírá na hodnotě. Michele dal v Gucci znovu-vzniknout tsunami retrománie, která se právě díky němu rozrostla i do home decoru a designu mnoha odvětví. Na to, jak vizuálně hlasitá je jeho estetika, se i za osm let u kormidla domu Gucci nestal nikdy nudným a neustále vnášel nové nápady, které ostatní mohli jen kopírovat – tenisky s drahými kameny, kolaborace s Dapper Danem, reedice kolekce ve stylu Stanleyho Kubricka, spolupráce s The North Face a Balenciaga… A zapomenout nemůžeme ani jeho grandiózní přehlídku Twinsburg na rozloučenou.
To, zda se jednalo o moudrý krok, se teprve ukáže – po odchodu Micheleho z Gucci značka zaznamenala propad v prodejích, přičemž ještě v roce 2021 byla nejsilnějším brandem celého koncernu Kering (pod který spadá také Alexander McQueen, Yves Saint Laurent a Balenciaga). Možná se ale nakonec nejedná o tak velkou náhodu – v loňském roce Kering koupila 30% podíl ve Valentino od katarského investičního fondu Mayhoola, a to s opcí na odkoupení celého akciového kapitálu společnosti do roku 2028. Společně s tím divize beauty a vůní získala také nového člena posádky – a tím není nikdo jiný než Claudia Marcocci, bývalá výkonná ředitelka Gucci beauty, která spolupracovala s Michelem. Její jmenování prezidentkou Valentino Beauty (od 6. května) potvrzuje, kam má brand namířeno.
Gucci Horsebit slaví 70 let
Dress code Met Gala 2026 „Fashion is Art“ slibuje nejzajímavější červený koberec dekády
Módní přehlídky v metaverse a kabelky ve formě NFT’s? Jaká je blízká budoucnost módního světa?