Nora Eckhardtová má k tajemství blízko dlouhodobě. Ve své šperkařské tvorbě i knihách vyhledává nejednoznačnost, podivnost a věci, které se neodhalí na první pohled. Nová kolekce NOCTU tuto fascinaci přenáší do prostoru noci – do její tmy, ticha, hvězdného nebe i pocitů, které v nás po setmění probouzí. Místo doslovných symbolů měsíce a hvězd pracuje Eckhardtová s barvou, světlem, odlesky a měkkými organickými tvary. Opály, labradority, chalcedony nebo černé spinely se v jejích špercích stávají malými vesmíry, v nichž se potkává světlo s tmou a známé s tajemným. O tom, proč ji noc fascinuje, jak vybírala kameny pro NOCTU a proč je pro ni právě podivnost nedílnou součástí vlastní tvorby, jsme si s Norou Eckhardtovou povídali.
Co vás na noci fascinovalo natolik, že se stala hlavním tématem celé kolekce NOCTU?
Líbí se mi, jak je to široké a nejednoznačné téma. Noc, nebo tedy tma, je skoro polovina našeho života. Pro každého ale může mít zcela jiné konotace: někomu se hned vybaví nekonečné večírky nebo milenecké záležitosti, někomu zasloužený odpočinek a spánek, jinému zas děti a jejich pláč. Pro nás romantiky je jasné hvězdné nebe (a pro filosofy ještě něco navíc). Já jsem se zaměřila zčásti na ten vesmír, jehož drobný kousíček se nám ukazuje pouze v noci a ještě jen tam, kam nedosáhnou naše světla. V druhém plánu jde o pocity, které v nás noc vyvolává. NOCTU znamená latinsky „v noci“ a představuje vše, co se odhalí po setmění. Pro mě má noc magické kouzlo: miluju i tu specifickou vůni, obzvlášť v létě.
Když jste kolekci začínala tvořit, měla jste v hlavě konkrétní představu o tom, jak má „noc“ v podobě šperku vypadat?
Bylo mi jasné, že nechci žádné samozřejmé a jednoznačné symboly typu hvězdy, srpek měsíce, a další konkrétní tvary, žádnou doslovnost. Rozhodla jsem se zaměřit spíše na barvy. Stříbro a zlato je s nocí spojované, doplnila jsem to ještě o specifické barvy drahých kamenů. Vyhnula jsem se ale opět například měsíčnímu kameni, který by se nabízel. Co se týče tvarů, nemám noc spojenou se strohými geometrickými liniemi, ale spíše s neurčitými rozmlženými hranicemi, obrysy vystupujícími ze tmy, měkkostí. To jsem se snažila promítnout do tvarů prstenů a uchycení kamenů.
Pracujete s opály, labradority, chalcedony nebo černými spinely. Jak vybíráte konkrétní kameny a co rozhoduje o tom, že právě z nich vznikne šperk?
Chtěla jsem použít ne zcela známé nebo ne tak často používané drahé kameny. Například chalcedon v této odrůdě má překrásnou nezvyklou mléčně modrou barvu, je to kámen, který se hojně vyskytuje v Čechách, ale nebývá moc vidět zasazený do šperku. Lidé ho znají myslím především jako achát nebo jiné známější odrůdy. Černý spinel byl od začátku jasná volba. Také nepříliš známý drahý kámen. Moc se mi líbila i ta verze facetovaného kabošonu, která jeho neobvyklost podtrhla. Dále jsem využila kameny s opalizací, labradorit se zelenými, modrými a žlutými odlesky, a opál, ve světlé a tmavé verzi. Opály jsem si zvláště oblíbila, pro jejich proměnlivou barvu, někdy to vypadá, že je v tom kameni celá galaxie. To mě právě na mé práci láká, objevovaní nových cest a možností. No a perličky jsem si nemohla odpustit, ty jsou součástí každé mé kolekce, byť jen okrajově, a asi to tak bude vždy.
Ve vaší tvorbě je patrná určitá fascinace tajemstvím, přírodou a věcmi, které nejsou na první pohled dokonale čitelné. Co vás na takové estetice přitahuje?
To je asi věc, které se nikdy nezbavím. Už odmala mám zálibu v záhadách, tajemstvích, šifrách. Mám ráda věci nejednoznačné, nesamozřejmé – skoro bych řekla až podivné. Ne vždy je to ale ku prospěchu věci. Často je to i spojené s tím, že si věci zbytečně komplikuju, overthinkuju, hledám skryté významy tam, kde nejsou. To mě provází dlouhodobě v mé šperkařské tvorbě i v mých knihách, ta divnost. Troufám si ale říct, že bez tohoto aspektu by to, co dělám, nebylo ono. Nebyla bych to já.
V minulém rozhovoru jste říkala, že máte ráda kontrasty – tvarů, struktur i barev. Jak se tento princip promítl právě do NOCTU?
Krásně je tento princip vidět ve špercích NOCTU se dvěma kameny. Bleděmodrý chalcedon jsem doplnila tmavým opálem, černý spinel opálem světlým. Přísné facety spinelu doplňuje oblost kabošonu opálu i měkce organický tvar obroučky prstenu. Mohutnější přívěsek je na jemném řetízku, doplněný ještě dvěma drobnými perličkami, které symbolizují vzdálené hvězdy. Jednota protikladů, světlo – tma, blízké – vzdálené, to je kosmos. To je noc.
Kdyby měl jeden šperk z kolekce NOCTU fungovat jako osobní talisman, který byste si vybrala pro sebe – a proč?
Já nosím každý den prsten s chalcedonem. Nějak mi přirostl k srdci. Je jemný a výrazný zároveň, právě díky velikosti kamene a té nezvyklé barvě, kterou si lze těžko zařadit. Mně tahle kalně světlemodro-šedá barva připomíná nejen chladný svit měsíce, ale taky vodu, kterou miluju.
Prada: Hodně Rafa, málo Miuccii
Trend jelly shoes dostal nečekané pokračování. Jimmy Choo je proměnilo v bonbony
Jakými kousky si osvěžit šatník v roce 2022?