Český šperk: Martina Rozenberg Smira

Kdybyste nebyla šperkařkou, kým byste byla?

S největší pravděpodobností bych stále byla u koní. Profese jezdkyně byla mojí první vášní – naučila mě disciplíně, intuici i tomu, jak vnímat krásu v detailech. S koňmi musíte být důslední a v přítomném okamžiku – jinak si s vámi zacvičí oni. Celý ten vztah mezi člověkem a zvířetem je mi hluboce blízký a věřím, že se nějakým způsobem promítá i do mé tvorby.

Nejkrásnější kus, který jste kdy vyrobila – pro koho, co a kdy? A čím jste se inspirovala?

Určitě to byl první prstýnek, který jsem před dvěma lety vytvořila pro svého manžela. Vyrobila jsem ho ze stříbrné hlíny – ten materiál v sobě obsahuje organické složky, které se při výpalu ztratí a zůstane jen čisté stříbro ryzosti 999.
Kameny jsme našli spolu na Ibize – byly to malé polodrahokamy, které jsme objevili během jedné z našich cest. Do prstýnku jsem také vyrazila písmena kabalistických jmen božstev, která mají přinášet radost. Právě tenhle šperk se stal impulsem pro celou myšlenku vytvářet osobní amulety na míru – a z nápadu se minulý rok stala realita.

Kdybyste měla svou tvorbu shrnout do tří slov, která by to byla?

Středomořská. Mystická. Nabíjející.

Co vás na práci nejvíce baví a motivuje?

Nejvíc miluju moment, kdy se nápad – který byl ještě před chvílí jen pocitem – zhmotní do tvaru. Fascinuje mě barevnost kamenů, kombinace struktur, hra světla na kovu. A taky ta svoboda – že můžete vytvářet cokoli, co vám dává smysl. Pro mě je práce zároveň meditací. Když mám těžký den, ponořím se do tvorby a za chvíli mám pocit, že někdo uvnitř mě znovu rozsvítil světlo.

S jakým materiálem nejraději pracujete a proč?

Stříbro je moje srdcovka. Má duši. Je měkké, přizpůsobivé, ale zároveň silné a nese v sobě schopnost očišťovat energii. Navíc krásně stárne – tak nějak s grácií. Velkou radost mi ale dělá i práce s voskem, ze kterého modeluju šperky, které se pak odlévají do chirurgické oceli. V pozlacené verzi drží svou barvu roky a zákazníkům můžu nabídnout krásný, kvalitní a dostupný kousek, který s nimi vydrží léta. Mám ráda, když je šperk nejen estetický, ale i praktický.

Co je naopak ve šperkařském řemesle nejhorší?

Fyzická náročnost. Jsou dny, kdy člověk bojuje s ohněm, přesností i vlastní trpělivostí. A když z malého kousku stříbra potřebujete udělat dokonalý kroužek? Tak to si říká o puchýře i dávku zenového klidu. Ale na druhou stranu – možná právě tahle kombinace jemnosti a síly mě k tomu tak přitahuje.

Jak se za roky práce změnila estetická stránka vaší tvorby a co bylo impulsem?

Velký zlom přišel, když jsme se s rodinou začali přesouvat do Španělska. Tamní světlo, architektura, barvy a celkové životní tempo mě úplně pohltily. Všechno tam působí uklidňujícím, přirozeným dojmem. Lidé mi často říkají, že ze šperků, které tam tvořím, cítí klid – a to mě neskutečně těší.
Zároveň mě ale celý život fascinovala móda a trendy, sleduji vývoj v designu i kultuře. Tohle propojení mě baví – tvořit šperky, které jsou aktuální, osobní a přitom duševně ukotvené.

Měla by se šperkařina posouvat spolu s inovacemi (3D, diamanty z laboratoře aj.), nebo zůstávat věrná tradicím?

Myslím, že obojí má své místo. Tradice dávají hloubku, ale inovace otevírají nové možnosti. Sama používám starověkou techniku ztraceného vosku, která má přes šest tisíc let – ale klidně k tomu přidám moderní nástroje, které mi pomohou dotáhnout šperk k dokonalosti. Diamanty z laboratoře? Jsem rozhodně pro. Jsou etické, krásné a dostupnější. Je to všechno o balancu.

Šperk, který nosíte jako talisman nebo amulet?

Dlouhou dobu jsem nosila stříbrný amulet z kabalistického centra v Izraeli – dostala jsem ho od manžela. Jenže já nosím převážně zlaté šperky, takže se mi k outfitu moc nehodil a nějak jsem ho časem odložila. Jednou jsem při úklidu našla ten amulet schovaný v tašce s léky, kterou vozím všude – a byl tam, jako by čekal na ten správný moment. Od té doby vím, že talisman si vás vždycky najde, i když si myslíte, že jste ho ztratili.

Koho z kolegů máte nejraději a proč?

Miluji rozmanitost šperkařského světa. Každý z nás pracuje s podobnými materiály, ale výsledky jsou úplně jiné – šperk totiž vždycky nese energii toho, kdo ho vytvořil.
Z české scény mě nepřestává bavit originalita a osobitost tvorby Kláry Marie Bliss – její přístup je hravý, autentický a nebojí se vystoupit z řady. Ze zahraničí mě dlouhodobě inspiruje Fernando Jorge pro jeho smysl pro detail a zemitou eleganci a také Overture Studio, které dokáže propojit minimalismus s hlubším významem. A Completedworks je důkaz, že když se spojí silná vize, řemeslná kvalita a odvaha dělat věci jinak, může se malá značka dostat až na světová pódia. Když vaše šperky nosí globální ikony, víte, že to děláte správně.