Možná si teď říkáte, co přesně si pod jazz shoes představit. Zjednodušeně řečeno vypadají, jako kdyby se baleríny zkřížily s pánskými polobotkami. Jsou měkké, ploché, mají kulatou špičku, avšak namísto mašličky u nich hledejte tkaničky. Na rozdíl od oxfordek jsou ale na noze mnohem lehčí a poddajnější.
Ještě než jazz shoes objevila móda, skutečně se v nich tančilo. Ve Spojených státech se začaly nosit ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Tanečníci tehdy hledali boty, které by působily elegantně, ale zároveň jim dovolily se volně pohybovat. Klasické oxfordky byly příliš pevné, zatímco baletní piškoty se pro daný druh tance nehodily.
O několik let později se do jejich historie zapsalo také Repetto. Francouzskou značku založila Rose Repetto v Paříži v roce 1947 a první taneční boty vyráběla pro svého syna, choreografa Rolanda Petita. Aby byly co nejměkčí, začala je sešívat naruby a teprve poté je obracela. Podrážka se díky tomu lépe přizpůsobila chodidlu a tanečníky při pohybu téměř neomezovala.
V sedmdesátých letech pak vznikl model Zizi, pojmenovaný po tanečnici Zizi Jeanmaire, manželce Rolanda Petita. Nízké šněrovací boty byly měkké jako baleríny, ale jejich střih působil o něco mužněji. Do běžných šatníků je následně dostal francouzský skladatel a zpěvák Serge Gainsbourg. Mimochodem, prý mu první pár koupila jeho partnerka Jane Birkin.
Ještě nedávno byly jazz shoes spíš záležitostí tanečních obchodů a věrných fanoušků Repetto. Pak je do své první kolekce pro Celine zařadil Michael Rider. Velmi nízké šněrovací boty z měkké jehněčí kůže představil v bílé, černé i červené barvě a obul je k širokým oblekovým kalhotám, minisukním i večerním modelům.
Své verze následně ukázaly také značky Jil Sander, Dries Van Noten, Lemaire, Bottega Veneta nebo Sportmax. Dostupnější modely mezitím přibyly v nabídce Manga, Zary i Arketu. Některé vypadají téměř stejně jako původní taneční boty, jiné mají pevnější podrážku a připomínají klasické oxfordky.
Na French Open je obula také Lily Collins, která je zkombinovala s jednoduchým černobílým outfitem. Místo klasických balerín tak sáhla po méně romantické variantě, která k jejímu minimalistickému looku fungovala překvapivě dobře.
Jazz shoes můžete obout prakticky všude tam, kde byste jinak sáhli po balerínách nebo teniskách. Dobře vypadají s rovnými či lehce širšími džínami, bílým tričkem, košilí nebo obyčejným kardiganem. Klidně je ale vezměte také k oblekovým kalhotám, bermudám nebo áčkové sukni.
Stejně dobře fungují i se šaty. Nejlépe k nim sedí jednoduché košilové střihy nebo volnější modely bez zbytečných krajek a volánů. Pokud už jsou šaty výraznější, držte se černého nebo bílého páru.
Na podzim se ale nemusíte bát ani tmavě hnědé nebo vínové. Červené jazz shoes zase dokážou oživit i úplně obyčejnou kombinaci džínů a bílé košile, aniž byste museli zdlouhavě přemýšlet nad dalšími doplňky.
A malý tip na závěr: Pokud po nich budete pátrat v obchodech, mohou se skrývat také pod názvy soft derby, lace-up flats nebo šněrovací baleríny.
Píše o módě, beauty, cestování a aktuálních trendech, které ovlivňují náš každodenní život. Blízký je jí skandinávský přístup k životu, japonská kultura i témata na pomezí technologií a společnosti. Vždy hledá příběhy, souvislosti a drobné detaily, které stojí za pozornost…
Jak se módní značky staví k situaci na Ukrajině?
Jak módní průmysl oslavuje pride month a pomáhá LGBTQ komunitě?
To nejlepší z pánských kolekcí podle Lucie Tomiškové