Brunello Cucinelli má za sebou jeden z nejsilnějších roků. Jak „starý“ hráč předběhl zbytek luxusního trhu

Zatímco značky zaměřené na aspirativního zákazníka čelí oslabené poptávce, Cucinelli operuje v prostoru, kde svetr za několik tisíc eur nepředstavuje výjimku, ale standard. Není proto považován za barometr celého luxusního průmyslu, a přesto jeho výsledky nastavují tón začátku výsledkové sezóny. Růst tažený Amerikou (+14 % ve Q4) a Asií (+15 % v roce 2025) potvrzuje, že nejvyšší segment luxusu zůstává relativně imunní vůči výkyvům, které decimují střed trhu.

Přestože značka potvrdila výhled desetiprocentního růstu pro letošní rok a projekci tržeb 1,8 miliardy eur v roce 2028, do let 2027 a 2028 vstupuje s opatrnějším tempem. Průměrný růst kolem 7,5 procenta naznačuje strategii stabilizace, nikoli akcelerace za každou cenu, což ostře kontrastuje s chováním části odvětví v předchozí dekádě.

Tento ekonomický kontext je klíčový pro pochopení kulturní relevance značky. Popularita značky Brunello Cucinelli se často zjednodušuje na součást vlny „quiet luxury“, ale takové čtení přehlíží podstatný fakt: luxus (a nejen ten pánský) byl vždy tichý. Konzervativní red carpet, formální uniformita a absence experimentu nejsou novinkou posledních let. Nové je pouze to, kdo dnes tento prostor definuje.

Tam, kde ještě donedávna fungoval „oblek od Armaniho“ jako automatická volba moci a respektu, se dnes stále častěji objevuje Cucinelli. Ne jako stylistické gesto, ale jako přesměrování autority. Herci jako Jeremy Strong, Oscar Isaac, Charlie Hunnam nebo Glen Powell nejsou nositeli trendu, ale spíše reprezentují posun k módě, která nepůsobí jako kostým, nýbrž jako styl. V tomto smyslu Cucinelli nepřinesl na červený koberec nic radikálně nového; pouze obsadil místo, které se uvolnilo.

Značka navíc postupně rozšiřuje svůj vlastní obraz. Vedle měkkého kašmíru a neformálního tailoringu pracuje s ostřejší konstrukcí, ambicióznější formálností a větší siluetovou autoritou. Nejde o popření DNA, ale o její reinterpretaci. Právě tento pohyb mimo dlouholetou komfortní zónu dává značce současnou relevanci a odlišuje ji od konkurence, která často zůstává uzamčená v osvědčených vzorcích.

Úspěch Brunella Cucinelliho tak nelze číst jako výjimku z pravidla, ale jako potvrzení nové hierarchie. Nejen v pánském luxusu se dnes neprosazuje ten, kdo nejhlasitěji komunikuje, ale ten, kdo působí vždy relevantně a odolně zároveň. A právě v této nenápadné, systematické autoritě spočívá síla značky, která se stala jedním z mála skutečně stabilních bodů současného luxusního trhu.