7 otázek pro Tomáše Němce
Foto: Vojtěch Veškrna
Foto: Vojtěch Veškrna
Tomáš Němec má již za sebou několik velmi úspěšných show, včetně té, která mu vyhrála cenu Van Graaf Junior Talent. Kusy z jeho poslední cruise kolekce, představené na předešlém Mercedes Benz Prague Fashion Week, zdobily červený koberec karlovarského festivalu hned několikrát. S výrobou mu pomáhala Alexandra Gnidiakova. Ač nechce návrhář znít příliš pateticky, myslí si, že kdyby neměl ateliér právě s touto trojicí žen (Valérií Jurčíkovou, Alexandrou Gnidiakovou a Hanou Váltovou, pozn. redaktorky), nejspíš by módu už nedělal – tak významně se dokážou podpořit nebo sdělit vlastní názor. Organicky vnímá i růst své vlastní značky, všímá si, jak mezi ním a zákaznicemi vzniká příjemná symbióza. „Ze začátku jsem přitahoval módní insidery, kteří chtěli artovější modely,“ říká Tomáš Němec pro Harper's Bazaar. Do tohoto kruhu patří například influencerka Eva Che, s níž nafotil svou diplomovou práci, nebo zpěvačka Annet X – obě oblékaly jeho modely skoro od samého začátku. „Postupně se dostávám k nositelnější módě. Cizeluje se to samo. Naslouchám a vnímám, jak se ženy chtějí cítit,“ dodává Němec.
Upřímně těžko říct, jak složité to je… Záleží na projektu a na podmínkách, některé projekty jsou čistě komerční, jiné zase vyžadují spíše volnější přístup.
Možná je zajímavější to otočit, v jakém momentu móda uměním být přestává? Pokud se bavíme o lokální tvorbě designérů, vnímám každou tvorbu jako uměleckou (přece jen je móda součástí užitého umění). Ve chvíli, kdy se z oděvu vytrácí um a přesouvá se do obchodních řetězců, tak podle mě do této kategorie přestává spadat.
Myslím, že to není otázka kdo s koho, obojí jde ruku v ruce. Kolekce nastoluje téma a atmosféru sezóny, a z toho se poté odvíjí případné custom looky. Většinou jsou ale i kusy z kolekce upravované na míru klientce, takže se vše vzájemně prolíná.
Takhle neuvažuji… Nechť vzniká vše, co má. Každý „trend“ vychází z kontextu doby a móda reaguje na okolnosti. Prvky, které se uchytí a jsou poté populární masově, zase jen odráží náladu společnosti, a tak se nedá vytáhnout jeden „trend“ a říct, že ten vzniknout neměl.
Upřímně, myslím si, že žádné konkrétní poselství má tvorba nenese.
Já myslím, že na tuto otázku se za posledních několik let odpověď nezměnila. V Česku je módní průmysl prakticky neexistující a většina autorské tvorby vzniká v ateliérech, jako největší výzvu tak vnímám se udržet v koloběhu a vytrvat.
To těžko říct, móda reaguje na okolnosti a bude záležet, jak se bude vyvíjet společnost. Dystopické Hunger Games byly také opulentní pouze mezi určitou vrstvou lidí, tento vzorec vnímám jako neměnný snad za celou historii módy. Pokud se stane technologie nějakým způsobem součástí oděvu, za 50 let bude pravděpodobně dostupná zase jen malému procentu lidí.