Na české módní scéně je jméno Hany Valtové již mnohým dobře známo. Studentka Ateliéru designu oděvu a obuvi pražské UMPRUM své kolekce již předváděla na Mercedes-Benz Prague Fashion Week, WE'RE NEXT hned několikrát. Její kolekce The BODICE sklidila masivní úspěch veřejnosti i módních kritiků a byla vybrána do hlavního editorialu loňského Harper's Bazaar Art Issue.

Co je vaším nejoblíbenějším kusem v šatníku, který takřka nesundáváte?
Asi je to bílá košile, černé silonky a šedé sako. Tyto kousky nosím téměř každý den a mám je ráda, jdou zkombinovat téměř s čímkoli a jsou elegantní. Jeden oblíbený kousek asi nemám, spíše to měním podle nálady nebo období.
S jakými materiály pracujete nejraději a proč?
Nejraději určitě pracuji s přírodními materiály. Ráda používám hedvábí a vlnu. Jsou to materiály, se kterými se dobře pracuje, jsou kvalitní a příjemné na nošení. Z hedvábných látek vybírám určitě satén, šifon nebo dyšes. Ráda si materiály sama upravuji a přetvářím například různými technikami – vyztužení kosticemi, prošívání, vycpávání, žabičkování, řasení nebo našívání, to jsou věci, které mě baví a dodávají oděvu a materiálu další varianty.

Kdo je vaší největší uměleckou inspirací?
Mými největšími uměleckými inspiracemi jsou určitě osobnosti, které jsem potkala při svém studiu a profesním životě. Nemohu nezmínit paní profesorku Liběnu Rochovou, která mě vedla čtyři roky během mého bakalářského studia na Umprum. Naučila mě dochvilnosti, preciznosti a jinému pohledu na oděv. Byla a stále je mou obrovskou inspirací v mém profesním i osobním životě. Druhou inspirací, kterou musím zmínit, je Zuzana Kubíčková a celý její tým. Chodím k nim do ateliéru pomáhat už pár let a krásné řemeslo, které vytvářejí, mě ovlivnilo i v mé tvorbě. Sleduji samozřejmě spoustu dalších návrhářů i ze zahraničí, kteří jsou pro mě inspirací, ale pokud mám zmínit ty osobnosti, které mě ovlivnily nejvíce, jsou to tyto dvě ženy.
Je móda umění, eskapismus, nebo pouze druh sebevyjádření? A co je ta vaše?
Myslím si, že móda může být všechno jmenované. Pro mě, pokud oděv vytvářím, tak je to asi forma sebevyjádření a řemeslo, které mě baví. Ráda zkoumám historii módy… Co se nosilo, proč a jak. Baví mě tyto prvky pak zasazovat do oděvu současného.
Kdybyste mohla obléct od hlavy až k patě jednoho člověka, kdo by to byl?
Chtěla bych obléknout spoustu lidí, kdybych si měla jednoho momentálně vybrat, byla by to asi herečka Emma Stone. Ráda bych viděla, jak by vypadala v mých mašličkových šatech. Také by mě lákalo oblékat herečku v nějakém historickém filmu jako například Maïwenn ve filmu Jeanne du Barry nebo Keiru Knightley ve filmu Vévodkyně. To jsou filmy, u kterých se na detaily kostýmů nemohu vynadívat.
Co vám na aktuální módní scéně (lokální či světové) chybí?
Z uměleckého hlediska mi asi na aktuální módní scéně nic nechybí. Myslím si, že nabídka uměleckého vyjádření ve světě je obrovská a rozmanitá a baví mě to sledovat. Co bych asi zmínila na lokálním trhu, tak to, že zde mizí tradice a není zde moc firem a značek například s lokálními materiály nebo výrobou oděvů, které by mohly přicházet s módními inovacemi.

Popište svou nadcházející kolekci třemi slovy – na co se můžeme těšit?
Ozdoba, rozmar, elegance.
