Po smrti krále Haralda V. , který zemřel v pátek 28. srpna 2026, vstoupilo Norsko do nové královské éry. Na trůn nastoupil jeho syn Haakon VIII. , z dosavadní korunní princezny Mette-Marit se stala královna a dvaadvacetiletá Ingrid Alexandra se posunula na první místo v následnické linii. Společně s novým titulem převzala také roli, na kterou se připravuje prakticky od narození.
Jako korunní princezna se na veřejnosti poprvé objevila jen několik hodin po smrti svého dědečka. V černém kalhotovém kostýmu doprovodila otce na mimořádné zasedání vlády v Královském paláci v Oslu a usedla vedle něj v čele stolu. Žádná velká róba ani rodinné šperky, jen okamžik, během něhož bylo jasné, že norská monarchie vstupuje do nové kapitoly.
Ingrid Alexandra se narodila 21. ledna 2004 jako první společné dítě Haakona a Mette-Marit. Má mladšího bratra Sverreho Magnuse a staršího nevlastního bratra Mariuse Borga Høibyho z předchozího vztahu své matky.
Ačkoliv její budoucnost byla od začátku poměrně přesně nalinkovaná, rodiče se jí snažili dopřát co nejobyčejnější dětství. Jako první členka norské královské rodiny proto nastoupila do běžné státní základní školy, později studovala také na Oslo International School a středoškolské vzdělání dokončila na škole Elvebakken v norském hlavním městě.
Královských povinností se ujímala postupně. Už jako dítě doprovázela rodinu během oslav státních svátků, v patnácti letech pronesla první veřejný projev a u příležitosti osmnáctých narozenin se zúčastnila slavnostní večeře, na kterou dorazili členové několika evropských královských rodin.
Místo aby po střední škole zamířila rovnou do paláce, nastoupila Ingrid Alexandra v roce 2024 k norské armádě. Patnáctiměsíční vojenskou službu absolvovala u ženijního praporu Brigade Nord na severu země, kde se naučila zacházet se zbraněmi, absolvovala náročný výcvik a působila jako střelkyně obrněného vozidla CV90. Když zrovna nemá na sobě uniformu nebo společenské šaty, nejraději prý tráví čas venku. Miluje lyžování, surfování a další sporty.
Po dokončení vojenské služby se přestěhovala do Austrálie a na University of Sydney začala studovat mezinárodní vztahy a politickou ekonomii. Ani coby budoucí panovnice nebydlela v soukromé rezidenci, ale na univerzitní koleji. Letos se však kvůli vážným zdravotním problémům své matky vrátila do Norska a podzimní semestr absolvuje na univerzitě v Oslu.
Návrat domů tak nakonec přišel o něco dříve, než sama zřejmě plánovala. Po nástupu otce na trůn ji navíc čeká více oficiálních povinností. V nejbližších dnech má podepsat ústavní přísahu, díky níž bude moci v případě potřeby zastupovat krále jako regentka.
Ingrid Alexandra má před svým mladším bratrem v následnické linii přednost díky změně norské ústavy z roku 1990. Ta zavedla pravidlo, podle něhož trůn připadne prvorozenému dítěti bez ohledu na pohlaví. Na starší generaci se ovšem nevztahovalo, a proto se králem stal Haakon, přestože má starší sestru Märthu Louise.
Pokud Ingrid Alexandra jednoho dne usedne na trůn, stane se první norskou královnou od Markéty I., která zemi vládla na přelomu 14. a 15. století. Zároveň patří ke generaci evropských následnic, do níž patří také belgická princezna Elisabeth, nizozemská princezna Catharina-Amalia nebo španělská princezna Leonor.
Píše o módě, beauty, cestování a aktuálních trendech, které ovlivňují náš každodenní život. Blízký je jí skandinávský přístup k životu, japonská kultura i témata na pomezí technologií a společnosti. Vždy hledá příběhy, souvislosti a drobné detaily, které stojí za pozornost…
Je svatební kostým novým symbolem moderní nevěsty? Podle Duy Lipy ano
OSLAVENCI TÝDNE: CO JEŠTĚ NEVÍTE O RENÉE ZELLWEGER ČI GAL GADOT?
Katy Perry sdílela nové fotky s Justinem Trudeauem. Na Instagramu si vystřelila z jejich věkového rozdílu