New online era is coming. Představujeme nový web HARPER'S BAZAAR

Lid vs. Depp a Heard: Verdikt, který si zasloužíme?

Co pro nás ve skutečnosti znamená verdikt jednoho z nejsledovanějších procesů současnosti? Je důležitý jen pro aktéry, nebo se jedná o rozsudek pro nás všechny?
Oli Egler
——
1. června 2022

Getty Images

Pokud nežijete zrovna na okraji lesa bez internetového připojení, nemohli jste se zcela vyhnout informacím o jednom z nejsledovanějších soudů současnosti. Nekonečné vlny zpráv z (respektovaných) médií, přesdílené komentáře na veřejné stěně Twitteru nebo i nekonečné množství memes a reels na Instagramu, které ze svého algoritmu už jen tak nedostanete.  Jak se ale spor dvou (kdysi se milujících) lidí stal jednou z hlavních debat ve veřejném prostoru? A je to vůbec dobře?

Je velmi zvláštní sledovat osoby, které známe skoro výlučně z televizních obrazovek mimo ně – mnozí z nás proto již od začátku aplikovali svou empatii vůči kapitánovi Jacku Sparrow a Meře z Aquamana na jejich představitele. Bylo to skoro nevyhnutelné. Svět se ihned rozdělil na dva tábory – virtuální souboj titánů se proto přenesl hlavně mimo budovu soudu, kde se fanoušci snažili vyhrát alespoň cenu veřejných sympatií pro své modly. Mnohdy velmi komické příspěvky a reakce na výpovědi aktérů by byly akceptovatelné, nebýt jejich důležité podstaty, představující vše, co aktuálně rezonuje společností – domácí násilí, toxické vztahy, mentální problémy i cancel culture, která za posledních pár let prorostla naší civilizací naskrz. Právě to, jak jednoduché je ztratit doslova všechno vinou (teď již dle rozhodnutí soudu) křivého nařčení však bylo hlavní podstatou celého sporu.

Éra #MeeToo veřejnosti pootevřela oči ohledně problematiky (nejen sexuálního) násilí, a také představila příběhy mnohých žen, které ve stínu strachu z konsekvencí raději o svých traumatických zkušenostech mlčely. Po hororech vyslechnutých od obětí mnozí přijali myšlenku „belive all women”, na což vznikla celá hnutí a pochopitelně i hashtagy. Presumpce neviny byla odsunuta na druhou kolej, aby udělala místo sociální spravedlnosti. Nebo to si mnozí mysleli.

Proces světově sledovalo skoro 3,5 miliónu lidí, avšak pro mnohé byl verdikt pouze druhořadým výsledkem těchto několika napjatých týdnů. Krom pikantních historek, na kterých si bezesporu pochutnali nenasytní konzumenti laciných drbů jsme se doslova v reálném čase mohli naučit mnohé o sobě samých. Jak jednoduché bylo v hlavě vytvořit vlastní rozsudek na základě jednoho půlminutového videa? Jak jednoduché bylo zcela vypustit element lidskosti vůči druhé straně, a přihazovat cynické a kruté poznámky na její adresu? Jak silná je naše touha vidět svět černobíle, bez potřeby nuancí a pokory? Ne nadarmo se tomuto procesu říkalo “Tiktokový”. Naučili jsme se totiž velmi rychle reagovat na malé, jednoduché fragmenty polopravd, a na plnohodnotnou analýzu již nezbyl čas ani chuť.

V soudní síni (ani ve virtuálním prostoru) tak nebyl nikdo, kdo by mohl bez viny hodit kamenem. Nikdo není svatý a nikdo není oběť. Nehledě na oficiální verdikt nikdo nevyhrál a nikdo ani nepohrál. Bolestivá slova byla vyřčena, a rány do srdce už se jen tak nezahojí. Kariéry byly zničeny a škoda byla napáchána. Z obou stran. A my jsme toho byli součástí. Přilévaly jsme olej do ohně a mysleli si, že na to máme právo. Jaký verdikt si tak zasloužíme my?

Objednejte si předplatné Harper‘s Bazaar

Časopis Harper‘s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu