IVANA CHÝLKOVÁ & ZUZANA DZURINDOVÁ: KDO JE VÍTĚZ?

OSOBNĚ MĚ BAVÍ, JAK HERECKY ADY POSTAVU UCHOPIL...

Myslím si, že Adyho ještě čeká vrchol kariéry. Vypadá skvěle, je vědomý, má vysokou hereckou inteligenci, je tvořivý a hravý, a to mu velmi sluší. A hlavně si herectví užívá! Nesnáším herce, kteří otráveně čekají na svůj záběr. A Adyho to baví, a mě taky. Moje postava ve snímku Vítěz je vlastně jako taková zeď, na kterou si všichni napinkají svůj příběh a já to různě odrážím. Nemám tam žádnou svou vlastní příběhovou linku.

HRAJETE V SERIÁLU GYNEKOLOŽKU SAŠU, KTERÁ PRACUJE STEJNĚ TVRDĚ JAKO JEJÍ MANŽEL, K TOMU MUSÍ PLNIT POVINNOSTI PREMIÉROVY MANŽELKY, DO TOHO JE CELÁ DOMÁCNOST A VÝCHOVA TŘÍ DCER ZCELA NA NÍ. A I KDYŽ DĚLÁ MNOHDY ZÁSLUŽNĚJŠÍ PRÁCI NEŽ JEJÍ MANŽEL, JEJÍ KARIÉRA NENÍ NIKDY TA DŮLEŽITÁ. DŮLEŽITÁ JE KARIÉRA POLITIKA VIKTORA.

Vím přesně, jak to myslíte. On řídí stát, planetu, vesmír. Ona se stará o provoz celé rodiny, jako je výchova dětí, lékaři, škola... Takové ty prkotiny.

MÁM MOC RÁDA SCÉNU, JAK JE SAŠA U ROZEBÍHAJÍCÍHO SE PORODU A DO TOHO JÍ VOLÁ MANŽEL, ŽE NEVÍ, JAK SE OVLÁDÁ KÁVOVAR. ONA TAK VE STEJNOU CHVÍLI PŘIVÁDÍ NA SVĚT DÍTĚ, ALE KÁVOVAR JE DŮLEŽITĚJŠÍ.

Scénář byl skvělý, líbil se mi na první čtení. Jak vůbec pracujete, když píšete? Kdybych psala já, už při samotném psaní bych si představovala konkrétní lidi. Oživlá představa herců, kteří to budou hrát, by pro mě byla důležitá.

PŘI PSANÍ SI VŽDY NĚKOHO PŘEDSTAVUJI. A NEMUSÍ TO BÝT ANI HEREC. ZKRÁTKA NĚKOHO, JEHOŽ ENERGII BY TA POSTAVA MĚLA MÍT. U VIKTORA TO BYL BRITSKÝ HEREC BILL NIGHY, KTERÝ HRÁL V LÁSCE NEBESKÉ. ADY Z NĚJ VLASTNĚ NĚCO MÁ, I KDYŽ BYCH TO DO CHVÍLE, NEŽ JSEM HO VIDĚLA HRÁT POSTAVU VIKTORA, NIKDY NEŘEKLA. U SAŠI TO BYLA MOJE MÁMA, KTERÁ MÁ STEJNÝ SUCHÝ HUMOR. KDYŽ MI ŘEKLI, ŽE JI BUDETE HRÁT VY, BYLA JSEM NAD ŠENÁ. TA PŘEDSTAVA MI ÚPLNĚ SEDLA. I KDYŽ SI FYZICKY NEJSTE PODOBNÉ, MÁTE V SOBĚ PODOBNOU PŘÍJEMNOU VŘELOST. REŽISÉR HONZA HŘEBEJK TENHLE SERIÁL OBSADIL SKVĚLE. VY VÍTE, PROČ OSLOVIL ZROVNA VÁS?

Nebyl záměr, že postava Saši bude Češka. Já se k roli dostala úplně náhodně. Producent Rudolf Biermann měl narozeniny, my jsme šli na oslavu, na které byl i Honza Hřebejk. Tam ho to napadlo, protože asi za čtrnáct dní poté mi volal, že pro mě má roli. Smála jsem se pak a říkala Honzovi, vidíš, kdybychom nikam nešli, tak v tom nehraju. Mimochodem už víte, jestli budete mít chlapce, nebo děvče?

CHLAPEC TO BUDE. JSEM ZVĚDAVÁ, JAKÁ NOVÁ ENERGIE PŘIJDE DO NAŠÍ RODINY. MÁME STARŠÍ HOLČIČKU, TAKŽE TO JSOU SAMÉ PRINCEZNY  A DISNEY POHÁDKY. NE ŽE BY MI TO VADILO... DISNEYOVKY JSOU ŘEMESLNĚ VELMI DOBŘE ZPRACOVANÉ. POSTAVY MAJÍ JASNÉ MOTIVACE, JDE JIM O VŠECHNO, O ŽIVOT NEBO O DUŠI. PŘÍBĚH JE SKVĚLE VYSTAVĚNÝ, DOVEDE VÁS K PERIPETII, FALEŠNÉMU KONCI, KTERÝ VÁS ROZBREČÍ, ALE PAK SE VŠECHNO V DOBRÉ OBRÁTÍ A PŘICHÁZÍ VELKOLEPÝ HAPPY END.

Moje maminka, když jsem byla malá, mi četla pohádky od Andersena. Já jsem neustále plakala, protože nikdy nic nedopadlo dobře. A když jsem byla v jiném stavu, v televizi šla zrovna Malá mořská víla. A já jsem brečela asi půl hodiny v kuse a nešlo to zastavit!

TEĎ SE STRAŠNĚ ŘEŠÍ, ŽE NOVÁ ARIEL JE ČERNOŠKA. MYSLÍM, ŽE TO JE JEDNO, POKUD JE DOBRÁ HEREČKA. SPÍŠ MI V TOMTO KONTEXTU ZNÍ ZAJÍMAVĚ ZPRÁVA, KTEROU JSEM NEDÁVNO ČETLA O TOM, ŽE VYŠLA NOVÁ, KOREKTNĚJŠÍ VERZE KNIH ROALDA DAHLA KARLÍK A TOVÁRNA NA ČOKOLÁDU A OBR DOBR.

Přijde mi zarážející, že na to dědicové Dahla kývli a dovolili to. Jde o díla, která mají svůj koncept, jazyk, obsah... Je to diktatura korektnosti. To už bychom mohli nechat přemalovat i Mona Lisu, protože se na dnešní dobu nesměje příliš šťastně.

SNAŽÍM SE MÍT VŮČI TOMU OTEVŘENOU HLAVU. CHÁPU, ŽE SLOVA MOHOU ZRAŇOVAT, ZEJMÉNA DĚTI. ALE NEMŮŽU SI POMOCT, VŽDYCKY MI PŘITOM NASKOČÍ, JAK SE SLOVENSKÁ LITERATURA PŘEPISOVALA, ABY VYHOVOVALA NARATIVU SLOVENSKÉHO ŠTÁTU. OTÁZKOU JE, JESTLI MÍSTO PŘEPISOVÁNÍ SLOVA „TLUSTÁ“ NA „OBROVSKÁ“ NEPRACOVAT SPÍŠ S TÍM, ABY SE NÁS TAKOVÉ VĚCI TOLIK NEDOTÝKALY.

Kamkoli přijdu, vždycky mi někdo musí sdělit, že jsem vysoká. Takové poznámky slýchám opravdu celý život. Jako kdybych to nevěděla!

PRÁVĚ, VŽDYŤ VŠICHNI MÁME NĚCO...

Ano, a je to tak hezké! Nebaví mě, když jsou všichni stejní, unisex. Jen ať jsme někdo velký, malý, tlustý, hubený, křivý, rovný, mladý, starý... Taky nechceme používat jen bílou a černou barvu. Navíc člověk se musí naučit pracovat sám se sebou, musí mít sebevědomí. Aby se mu nestalo, že do něj někdo foukne a on se zhroutí. A váš táta už viděl Vítěze?

NENE, DOKONCE TO ANI NEČETL. MYSLÍM, ŽE SE BOJÍ. TA POSTAVA NENÍ ON. INSPIRACE VYCHÁZÍ ZE ŽIVOTNÍ SITUACE, NE Z CHARAKTERU. ALE LOGICKY POČÍTÁM S TÍM, ŽE LIDÉ SI BUDOU MYSLET, ŽE POPISUJI SVÉHO OTCE, TAKŽE JSEM HO PŘIPRAVOVALA NA TO, ŽE TO NENÍ PRÁVĚ POZITIVNÍ HRDINA. JE TO MUŽ, KTERÝ SE VZDÁLIL SKUTEČNÉMU SVĚTU, A TEĎ KDYŽ MU JINÝ NEZŮSTAL, UŽ HO V NĚM NIKDO NEPOTŘEBUJE.

On se vrátí do rodiny, kterou nezná. Dcery dospívají, mají své problémy, manželku nezná. Napsala jste to velmi mile, až soucitně a dojemně, ale s nadsázkou.

TO VÁM JEŠTĚ MUSÍM ŘÍCT! MOJE SESTRA SE ROZHODLA, ŽE PŮJDE DO POLITIKY, JAKO JEDNA Z DCER V SERIÁLU. JEŠTĚ V DOBĚ, KDY BYL NAPSANÝ SCÉNÁŘ K VÍTĚZI, BYCH V ŽIVOTĚ NEŘEKLA, ŽE NĚKDO DALŠÍ Z NAŠÍ RODINY BY MOHL MÍT TAKOVÝ NÁPAD. SMĚJU SE! ALE MOC JI TO BAVÍ A VIDÍVTOM BUDOUCNOST. TAK SNAD ZAČNE FOUKAT NĚJAKÝ PROTIVÍTR.

Takže vy jste vlastně napsali takovou vizionářskou bibli. To si dobře rozmyslete, co budete psát příště. Ale rozumím tomu, co vaši sestru pudí. V celém světě je to cítit, společnost je hodně rozdělená, chybí toleance. A co píšete teď?

AKTUÁLNĚ SE VELMI TRÁPÍM S FILMOVÝM SCÉNÁŘEM O GUVERNÉROVI NÁRODNÍ BANKY ZA SLOVENSKÉHO ŠTÁTU. IMRICH KARVAŠ ZACHRÁNIL SLOVENSKÝ POKLAD PŘED NACISTY. I KDYŽ SEDĚL V KOLABORANTSKÉ VLÁDĚ, NĚMCŮM ZA ZÁDY FINANCOVAL POVSTÁNÍ. NĚMCI TOTIŽ SLOVÁKY PODCEŇOVALI A ON TOHO UMĚL VYUŽÍT. I KDYŽ MÁM ZA SEBOU VELKÉ REŠERŠE, NĚKTERÉ VĚCI SE NEDOČTU A MUSÍM SI JE DOMYSLET, ABYCH VYSKLÁDALA ZAJÍMAVÝ DĚJOVÝ OBLOUK. CÍTÍM, ŽE JE TO CITLIVÉ TÉMA, TAKŽE MÁM PŘED NÍM RESPEKT. ALE MYSLÍM, ŽE TEN PŘÍBĚH JE NUTNO ŘÍCT. SLOVÁKŮM CHYBĚJÍ HRDINOVÉ. MÁME JEN JÁNOŠÍKA, A TO BYL ZLODĚJ! KARVAŠ BY TÍM HRDINOU MOHL BÝT. BYL TO CHARAKTER, NIKDY SE NEZPRONEVĚŘIL, VŽDYCKY DĚLAL VŠECHNO PRO TO, ABY ZABRÁNIL NEJHORŠÍMU – PROSTĚ KLAĎAS, COŽ JE PRO SCENÁRISTU TROCHU POTÍŽ. A CO DĚLÁTE VY?

Já se teď připravuji na StarDance. Když mi před rokem zavolali, řekla jsem jim, že měli zavolat tak před deseti lety. Doma pak nastal velký nátlak, zvlášť ze strany syna. Asi se chce pobavit na úkor své matky. Možná by se taky patřilo si konečně založit Instagram a dávat tam fotky po tréninku, v plavkách, nebo ještě lépe nahá, abych byla trendy... Mým snem je si zatancovat co nejdéle. Na podzim mě nečeká žádný jiný projekt, ani netočím, ani nehraju v divadle, budu jen tančit. Chci si to fakt užít!

TANČÍTE RÁDA?

Tuze ráda. To ale neznamená, že dobře. V mládí jsem se ráda hýbala, a teď už roky netančím. Tak uvidím, co tělo nabídne. Asi něco jiného, než nabízelo v patnácti. Sice cvičím, dělám pravidelně pilates a jógu, ale nevím, jak jsem na tom s kondicí. Jestli totiž něco nesnáším, tak je to běh. Ani autobus nedoběhnu, možná tak za kamarádkou bych zvládla popoběhnout, abych u ní byla dřív, ale to je maximum. Před pár týdny jsem se dokonce vzbudila s bolestí kolena. Říkala jsem svému kolenu: „Co děláš, vždyť tady osm hodin ležíš, nikam nechodíš, ani ses nebouchlo. Klid!“ Ale už nebolí, a tak se jen těším. Načešou mě, obléknou do krásných šatů, naučí mě to... Bude to hezký.

MÁM TYHLE SHOW RÁDA – TEDY JAKO DIVÁK. MÍVÁTE TRÉMU?

Mívám. Ale u StarDance budu dělat své první kroky. Nemám tam žádnou ambici, kromě toho, že bych se ráda protančila podzimem. Navíc ve svých šedesáti letech nemám potřebu cokoli komukoli dokazovat.