Celým jménem Barbara Millicent Roberts a původem Němka vystřídala za svůj život více než 50 profesí. Co všechno ještě nevíte o této blondýně?

Historie panenky Barbie: vize, kontroverze a renesance

Celým jménem Barbara Millicent Roberts a původem Němka vystřídala za svůj život více než 50 profesí. Co všechno ještě nevíte o této blondýně?
Oli Egler
——
26. července 2023

Foto: Getty Images

Nejslavnější panenka díky novému filmu s Margot Robbie zažívá velký comeback. Poté, co začátkem milénia společnost Mattel zaznamenala velký úpadek prodejů panenky trvající skoro dvě dekády, je Barbie zpět v celé kráse. Příběh jejího vzniku nebyl však vůbec jednoduchý a za svůj „život“ byla Barbie terčem soudních sporů a kontroverzí. Byla ale také vizionářkou a vzorem pro mnohé mladé dívky, kterým dodala kuráž pro plnění snů.

Přenesme se zpět do 50. let v Americe, kde spoluzakladatelka společnosti Mattel, Ruth Handler, objevila díru na trhu. Nabídka hraček pro mladé dívky sice nebyla špatná, nicméně druhů panenek nebylo zdaleka tolik. Zatímco pro chlapce zde byly hračky závodníků a kovbojů, stavebnice a mechanika, pro dívky byla nabídka chudší a orientovaná převážně na roli ženy v domácnosti nebo pečovatelky. Chyběla navíc panenka, která by sloužila starším dívkám – co již opustily věkovou hranici hry čaje o páté se svými plyšáky. Tedy „dospělá panenka“, která by byla pro dívky vzorem. Tento nápad se v hlavě Ruth Handler formoval již od založení společnosti v roce 1945, avšak zbytek týmu Mattel nesdílel její nadšení – domácí výroba by byla drahá a panence scházela fyzická forma, nikdo si ji totiž nemohl představit. Vše tedy viselo ve vzduchu více než dekádu.

„Tvář“ panenka našla až v roce 1956, kdy Handler na dovolené v Evropě narazila na Bild Lilli – německou panenku známou původně jako komiksovou postavičku provokativní sekretářky z novin Bild Zeitung. Bild Lilli začali v Německu vyrábět již v roce 1955 – měla srdcovitý obličej, modré stíny s ostrými linkami a blonďatý culík. Po svém návratu tak Handler dala dohromady podobu své panenky, které dala o něco jemnější rysy a méně „svůdné“ tělesné křivky. Továrna v Japonsku (kde výroba započala) také použila o něco jemnější materiály, aby byla hračka příjemnější na dotek. Jméno dostala po dceři zakladatelky, Barbaře. Jména Babs ani Barbara již nebylo možné patentovat, a proto získala přezdívku Barbie – celým jménem se však jmenovala Barbara Millicent Roberts. Byla prodávána jako „teenage modelka“, přičemž její oblečení vytvořila oděvní návrhářka společnosti Mattel Charlotte Johnson.

Při tvorbě podoby Barbie byl dokonce proveden průzkum trhu, kterého se zúčastnilo 191 mladých dívek a 45 matek. Bylo důležité, aby panenka nejen zaujala mládež, ale aby se zároveň líbila i matkám, které by je nepovažovaly za až moc svůdně nebo nevhodně vypadající. Barbie byla oficiálně uvedena na trh 9. března 1959 v New Yorku, a to ve dvou podobách – coby blondýna a bruneta. Byla oděna do pruhovaných jednodílných plavek (stejně jako Margot Robbie na začátku filmu) a bylo k ní možné dokoupit 22 kusů samostatných oblečků a doplňků.

Původní ohlas nebyl nijak významný, ale po první televizní reklamě se strhla lavina – jen první rok se prodalo přes 350 tisíc panenek. Již v rok uvedení společnost Mattel obdržela nespočet dopisů od zákazníků (#OldSchool) s prosbami o společníka pro Barbie. Ken, který své jméno získal od syna zakladatelky, Kennetha (jak jinak!) byl uveden na trh v roce 1961. Narozdíl od Barbie měl Ken jen plastové, namalované vlasy – krátkými kadeřemi prosvítaly lysiny, které nevypadaly dobře, a proto se výrobci rozhodli pro více estetický efekt. O dva roky později byly představeny přítelkyně Barbie – Midge (1963), sestra Skipper (1964) a Francie (1966), která se o dva roky později stala Christine, první Barbie-černoškou.

Úspěchu Barbie si všimli i tvůrci Bild Lilli. Louis Marx and Company v březnu 1961 zažaloval Mattel za porušení patentu Greiner & Hausser s tím, že je Barbie takřka přesnou kopií jejich výtvoru. Po dvouletém soudním sporu se strany nakonec domluvily na výkupu autorských práv na panenku Bild Lilli, které Mattel od Greiner & Hausser koupil za 21 600 dolarů.

Barbie byla pro mladé dívky vzorem a inspirací – podle magazínu Time glamour vzhled panenky dokonce přispěl k většímu zájmu dívek o svůj vzhled a styl odívání. Outfity Barbie byly důležitou součástí její persony, a každý si tak mohl vytvořit svůj vlastní styl.  Panenka se stala součástí populární kultury, což s sebou neslo také mnoho negativních ohlasů. Podle některých nastavovala až moc nerealistický standard krásy – během stávky žen za rovnoprávnost v roce 1970 účastnice vykřikovaly „nejsem panenka Barbie“. Kontroverzní byla i verze Teen Talk Barbie, která říkala „matematika je těžká” nebo Slumber Party Barbie, která se prodávala v setu s váhou a knihou s názvem „How To Lose Weight – Don't Eat!“.

V 80. letech se proto společnost rozhodla vytvořit opravdový vzor pro dívky, a tak se Barbie stala Air Force pilotem nebo NASCAR závodnicí, ale také získala podobu slavných žen – Fridy Kahlo, Amelie Earhart, NASA matematičky Katherine Johnson, interiérové designérky Iris Apfel nebo olympijské boxerky Nicoly Adams.  Byť od začátku milénia Barbie zaznamenala úpadek prodejů kvůli konkurenci od Disney, nyní vrací úder obrovskou kampaní promující nejnovější film s Margot Robbie v hlavní roli. Nejslavnější archivní outfity panenky byly vyrobeny pro herečku od těch nejslavnějších domů – Versace, Schiaparelli, Chanel a Moschino. A ony slavné černobílé plavky, které na sobě měla úplně první Barbie, přetvořil do podoby uplých šatů Hervé Léger.

Oli Egler

Tři věci, které ji nikdy nepřestanou fascinovat, jsou módní historie, kultovní filmy a to, jak někdo může přežít jediný den na bezkofeinové kávě.

Objednejte si předplatné Harper’s Bazaar

Časopis Harper’s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu