O mikrobiomu se nejčastěji hovoří v souvislosti se střevy, kde se soubor přátelských bakterií, hub, kvasinek, virů a prvoků významně podílí nejen na správném fungování trávicího systému, ale také imunity. V těle však nejde o jediný mikrobiom, společenství prospěšných mikroorganismů nalezneme i na povrchu kůže, největšího orgánu našeho těla.
Co je kožní mikrobiom?
Podobně jako v našich útrobách jsou i na pokožce přítomny miliony prospěšných mikroorganismů, které kontrolují růst škodlivých patogenů. Přestože se toho o kožním mikrobiomu (neboli mikrobiotě) stále neví tolik jako o tom ve střevech, vědci jej neustále zkoumají. Podle studie publikované roku 2022 v odborném časopise International Journal of Molecular Sciences se patrně začíná vyvíjet už před narozením, v děloze, kde na něj působí složení plodové vody a následně i samotný porod.
Svým složením je kožní mikrobiom podle vědců velmi pestrý. Podle výzkumu z roku 2019 publikovaného v časopise International Journal of Cosmetic Science je například největší koncentrace hub rodu Malassezia přítomna na nohou. Protože se rozmanitost mikroorganismů liší podle odlišných částí těla, odhaduje se, že kožní mikrobiom ovlivňují různé faktory, jako je například pH, teplota nebo vlhkost pokožky.
Jak se projeví nerovnováha
Podobně jako střevní mikroorganismy ovlivňují zdraví našeho trávicího systému, ty žijící na povrchu kůže udržují křehkou rovnováhu pokožky. Pokud je však ochranný štít z nějakého důvodu v nerovnováze nebo poškozený, může dojít k nepříznivým reakcím. Dermatologové tento stav spojují s rozvojem atopické dermatitidy, psoriázy, růžovky, ale také akné. Viníkem jsou přitom nejen bakterie, ale také určité houby, které mohou způsobovat zánět a tvorbu komedonů.
Co ničí mikrobiotu?
Kožní mikrobiom dospělého člověka je podle odborníků relativně stabilní a odolný, přesto na něj může mít dopad okolní prostředí i naše vlastní konání. Kromě souvislosti se střevním mikrobiomem, kterou vědci stále usilovně zkoumají, má na jeho složení a strukturu vliv například užívání perorálních antibiotik, u nichž je známo, že ničí prospěšné bakterie na kůži. Jak však pro Everyday Health upozornila doktorka Heidi H. Kong, certifikovaná dermatoložka z National Institute of Arthritis and Musculoskeletal and Skin Diseases, určitě to není důvod se tomuto druhu léků vyhýbat. Antibiotika mohou být pro zdraví prospěšná, užívejte je ale po přiměřenou dobu a snažte se zvolit taková, která budou přesně cílit na váš specifický problém.
Další přítěží pro kožní mikrobiom mohou být produkty péče o pleť. „Pokud jsou příliš abrazivní, vytváříte na své pokožce vhodné prostředí pro patogeny a bakterie, které se rády přichytí na neporušenou bariéru,“ vysvětluje doktorka Kong. Zapomínat byste neměli ani na chemické složení kosmetiky, které má na mikrobiotu rovněž vliv. Konzervační látky přidávané do produktů (jako jsou parabeny nebo fenoxyethanol) sice působí antimikrobiálně a potlačují škodlivé bakterie, zároveň však mohou poškodit i ty prospěšné a v konečném důsledku narušit přirozenou rovnováhu. A právě to pak často vede ke kožním problémům, jako jsou záněty nebo zvýšená náchylnost k infekcím.
3 tipy do každodenní rutiny
Ačkoli je studium kožního mikrobiomu stále ještě v rané fázi, odborníci se shodují, že správnou péčí o své tělo lze jeho rovnováhu podpořit.
Užívejte pre- a probiotika, a to nejen formou doplňků stravy
Zařaďte do jídelníčku potraviny, jako je česnek a cibule, banány nebo oves, ale i fermentované produkty s obsahem prospěšných mikroorganismů.
Minimalizujte poškození tím, že vyřadíte drsné prací prostředky a kosmetické produkty
Ideální je šetrné složení bez parfemace, parabenů a sulfátů, které odstraňují příliš mnoho přirozeného kožního mazu, a tím podporují nerovnováhu.
Posilujte pokožku
Zaměřte se hlavně na dlouhodobou hydrataci pomocí zvlhčujících složek, jako je glycerin nebo kyselina hyaluronová, ale i podporu kožní bariéry. Dermatolog Howard Murad pro Harper's Bazaar US doporučil ingredience jako probiotika, oves nebo ceramidy.