Tip Martiny Polachové: Přirozenost, která nezmizí

Po rozdílech mezi těmito produkty (tint vs. stain) nepátrejte, protože jejich receptury bývají velice podobné – na vodní bázi se speciálními pigmenty a dlouhotrvajícím, spíše matným efektem zabarvení. Je fakt, že podobnými vlastnostmi vynikají i některé – většinou tekuté – rtěnky, tzn. že zanechají trvalejší stopu, ovšem to nastává až po určité době a zmizení původního finiše.
Pigmenty tedy zatónují rty a jakmile zaschnou, neobtisknou se ani nerozmažou, pouze časem vyblednou. Další velkou výhodou je, že pokud vyberete odstín, který souzní s tónem vašich úst, vytvoříte přesvědčivý dojem, že jste se tak narodili. Mimochodem, jestliže přípravek pečlivě zapracujete i do lícních kostí, „natural look“ se tím ještě podpoří.

Pamatujte, že aby výsledek působil podle očekávání perfektně a důvěryhodně, je důležité, aby se pigmenty nanášely na špičkově připravený povrch. To znamená peelingem ošetřenou pokožku rtů (případně i celého obličeje, kvůli zvýraznění tváří), vyživenou balzámem či krémem.

Způsob nanášení rozhoduje o výsledném efektu. Takže pokud jej „vťupkáte“ do rtů s pomocí prstů, vyzní to takto nejpřirozeněji. Jestliže štětečkem obkreslíte koutky a mašličku na horním rtu, vyplníte zbytek, zejména střed, pusy a necháte zaschnout, bude výsledek o něco důraznější. Stejně tak v případě, že barvu vícekrát navrstvíte. O něco méně přirozená varianta spočívá v kombinaci s konturovací tužkou, která prodlouží výdrž. Pořád ovšem toto spojení vychází naturálněji než přísně ohraničená práce rtěnky anebo výrazného lesku.

Shrnuto podtrženo, neznamená to, že by tint nebo stain chtěly sesadit konkurenci v podobě rtěnky, lesku či balzámu z trůnu. Představují jen jiný, odlehčený a rafinovanější způsob zkrášlování.