©Paramount Pictures
Ještě efektivnějším nástrojem než šálek ranního espressa na pomoc se stavem bdělosti a koncentrací je správná regulace tzv. cirkadiánního rytmu. Jedná se o vnitřní hodiny, které informují tělo o jeho stavu energie a množství doporučené aktivity. Tento rytmus je pro většinu lidí velmi podobný, a pokud není narušen, je také velmi stabilní. Vědci zjistili, že stavy bdění a spánku se mezi pohlavími do určité míry liší. To také vysvětluje, proč je velká část můžu spíše nočními sovami a ženy jsou naopak ve většině případů ranní ptáčata, i když to pochopitelně nemusí být pravidlem.
Hlavní roli pro obě pohlaví hraje hypothalamus, oblast mozku propojená prakticky se všemi částmi centrálního nervového systému. Reaguje na světlo jakožto na signál, že je čas vstávat, a naopak tma mu radí, že je čas produkovat melatonin – hormon podporující spánek. Hypothalamus funguje 24 hodin denně a má rád, když dodržujeme pravidelný denní režim, tj. když vstáváme a usínáme ve stejnou dobu. To pomáhá dostatečně nabíjet naše „baterky”, díky čemuž jsme schopni lépe a efektivněji fungovat, ale také lépe a kvalitněji odpočívat.
Studie ukázala, že ženský hormon estrogen je citlivý na světlo. I když tak ženy ponocují kvůli práci nebo jiným povinnostem, jejich biologické hodiny je nutí vstát a něco dělat. Muži mezitím potřebují odpolední šlofíky po probdělé noci nebo při nedostatku spánku. Podle některých vědců je větší denní aktivita žen dána tím, že jsou nastaveny na režim dětí, které jsou také aktivnější ve dne. Ženy proto mohou lépe zvládat časové posuny v rámci cestování do jiných pásem, kdy se rychleji adaptují, a navíc i hlouběji spí. Avšak spánkový režim se u žen během života mění, což je spojeno s tím, jak hladiny hormonů klesají a stoupají v rámci menstruačního cyklu nebo těhotenství. Velkou roli zde hraje i změna hormonů v rámci menopauzy, kdy se většina žen v noci budí kvůli návalům horka.
Některé studie ukazují, že narušení denního rytmu a kvalitního spánku zvládají ženy lépe než muži. Po spánkové deprivaci jsou také schopny spát hlouběji než muži, a jsou navíc méně ovlivňovány poruchami spánku. Nejlépe prý snášejí ženy deprivace v období menopauzy, což ale neznamená, že je v pořádku zanedbávat spánkovou hygienu. Zdravá délka spánku se pohybuje mezi 6–8 hodinami denně. Doporučuje se alespoň dvě hodiny před ulehnutím do postele omezit sledování obrazovky a nechat své oči dostatečně unavit.
Zítra začíná nový pracovní týden – o to větší důvod si dopřát pořádný náboj energie.
Nejlepší chladivé masky na obličej pro pleť namáhanou sluncem
#FromTheCatwalk: jaké budou hlavní vlasové trendy příští sezóny?
Lektiny – bílkoviny, které sabotují hubnutí