Návrat k přírodě se netýká jen kosmetiky. Znovu nás zajímá, odkud pochází naše jídlo, co obsahuje, jak vzniká, jaký má vztah k našemu zdraví a co můžeme udělat pro to, abychom se cítili lépe. Řešíme mikrobiom, fermentované potraviny, lokální suroviny, doplňky stravy, spánek nebo pohyb. Wellness a longevity se stal obrovským globálním trhem a beauty je jeho stále důležitější součástí.
Podle McKinsey dosahuje globální wellness ekonomika přibližně 1, 8 bilionu dolarů ročně. Výzkum zároveň ukazuje, že spotřebitelé už nechtějí pouze produkty, které vypadají zdravě nebo přírodně. Stále důležitější je pro ně jejich účinnost a konkrétní výsledky.
Skvělým příkladem je korejská a japonská kosmetika, které představují spojení dvou světů. Slavná Centella asiatica, neboli tiger grass, se stala klíčovým hráčem pro Dr. Jart+, který na ní postavil ikonickou řadu Cicapair, přitom vycházející z pečlivě navržených formulací a laboratorního vývoje. Samotný Dr. Jart+ svůj přístup popisuje jako propojení korejské inovace, technologie a péče o pleť.
Tento tah se stal příkladem pro mnohé značky, které chtěly budovat brand na světové úrovni, a právě proto se dnes setkáváme s takovým množstvím organické a přírodní kosmetiky podpořené pečlivou laboratorní prací.
Příroda tak nemusí stát proti vědě. Naopak. Přírodní ingredience může být základem produktu, zatímco věda řeší, jak ji co nejlépe zpracovat, stabilizovat a dostat do formulace tak, aby skutečně fungovala.
Značky jako ILIA, Weleda, RMS Beauty, INIKA Organic, Eye of Horus, Caudalie nebo Codex Lab, ale i česká Manufaktura, jsou žádané a populární. A co je možná ještě důležitější, přírodní kosmetika se už dávno nepohybuje pouze na okraji beauty trhu. Stala se jeho součástí.
Organická kosmetika přitom prochází velkým vývojem. Ještě před několika lety byly organické deodoranty považovány za neúčinnou a nefunkční položku pouze pro beauty influencery. V během horkých městských dnů kolovaly memy typu: „Prosíme všechny cestující MHD, že dnes není počasí pro organický deodorant. “
Po letech vývoje však značky jako Salt & Stone, Wild nebo Corpus nabízejí produkty, kterým propadá celý svět. Z deodorantu se stal lifestyle produkt, na který dnes nedají mnozí dopustit. A opravdu fungují, což potvrzují i diskuzní fóra na sítích i Redditu.
Některé brandy jdou ještě dál a nabízejí laboratorní lingo. Například Fussy postavil marketing na klíčové ingredienci vytvořeném jejich týmem v laboratoři – složení využívá probiotický kmen bakterie (Lactobacillus) k obnově rovnováhy mikrobiomu v podpaží a k zamezení tělesného pachu. Sám zakladatel brandu to popsal jako „bakterie, která se živí vašim potem“. Kaia Naturals zase staví do popředí staré dobré aktivní uhlí, jehož zázračné vlastnosti vysvětluje product developer a guru na hygienu Mary Futher aka Madame Sweat, která mimo jiné radí, jak na tabuizované nepříjemnosti kolem osobní i domácí hygieny.
Značky tak vědí, že pouze marketingová nálepka a klíčová slova typu green, eko, bio nebo organic nestačí. Produkt musí fungovat a být lepší, než konkurence.
Další otázkou je nabídka odstínů. Mnoho přírodních a organických značek pracuje s poměrně omezenou škálou, která někdy nepokrývá ani potřeby různých tónů světlé pleti, natož širší spektrum odstínů. Místo toho se značky často snaží nabídnout produkt, který se „přizpůsobí pleti“ – jeden odstín pro všechny, méně variant, a tedy i menší nadprodukce. Na první pohled to zní logicky a ekologicky. Ne vždy se ale jedná o trefu do černého. Jeden univerzální odstín zkrátka nemusí sednout každému a příliš malá nabídka může zákazníky spíše odradit.
Další otázkou je, do jaké míry značky mohou používat označení „non-toxic“ a jak moc je to vlastně správné. Konkrétně touto otázkou se dlouhou dobu zabývala beauty guru Caroline Hirons, která coby poradkyně velkých značek a product developerka (dnes již majitelka vlastní značky Skin Rocks) často toto označení kosmetiky kritizovala. Koneckonců i molekula vody může být vytvořena v laboratoři a naopak „clean“ a „organic“ může být i vysoce jedovatý a toxický břečťan.
Přírodní totiž automaticky neznamená bezpečné. A syntetické zase automaticky neznamená nebezpečné.
Je to stejně sporná otázka jako slovo „udržitelný“ v módním kontextu. Čím častěji se používá, tím méně jasné může být, co vlastně znamená.
V Evropské unii navíc platí pravidla pro kosmetická tvrzení, podle kterých musí být deklarované vlastnosti a účinky kosmetických produktů podloženy odpovídajícími a ověřitelnými důkazy.
S tím vším se mění i zákazníci. Dnes mají o kosmetice mnohem více informací než dříve a jsou stále více edukovaní – zajímají se o samotné produkty, jednotlivé ingredience, jejich původ a to, co jednotlivá označení a hesla skutečně znamenají. Už jim tak nemusí stačit pouze známé jméno nebo líbivá marketingová nálepka.
Právě v tom mají dnes možnost získat nového zákazníka menší a nové značky. Část klientů možná začíná upouštět od velkých jmen a je ochotná dát šanci brandům, které jsou menší, ale dokážou nabídnout kvalitní produkt, zajímavé složení a především vysvětlit, co vlastně prodávají. Pro tyto menší a niche značky tak může být právě současná doba velkou příležitostí – zákazník už totiž nehledá jen logo, ale chce vědět, co je za ním.
Ice Ice baby aneb čím ledová kúra pleti prospívá a čím škodí?
Průvodce zimní péčí o nehty: jak na suchou kůžičku, lámavost nebo rýhy?
Beauty news srpen 2023