Martina Polachová: Mohou být ingredience ve vůních věčné?

Aby Aganovic a její tým mohli vytvořit akordy vůní, využili biotechnologie. „Kosmetický průmysl již léta využívá biotechnologie u přísad, jako je kyselina hyaluronová, které jsou již získávány pomocí těchto procesů,“ vysvětluje. „Ale tím, jak výrobní náklady klesly, vyjevilo se mnoho dalších možností.“ I když se používání biotechnologie ve vůních pomalu roztáčí a parfumérské domy jako Givaudan a DSM-Firmenich postupně do vůní začleňují ingredience vypěstované v laboratořích, očekává se, že tento trend bude brzy raketově stoupat.

Neexistuje žádný protokol pro výrobu vůně, která ještě nebyla cítit, proto Aganovic tvrdí, že někteří parfuméři využili svou představivost, aby cestovali v čase do let, kdy daná květina existovala. „Představovali si všechno o květině, od toho, jaké rostliny okolo ní rostly, až po to, jak mohla oblast vonět v opravdu horkém dni,“ dodává.

Parfumérka Olivia Jan, jež spolupracuje s Givaudan, se při vytváření svěží vůně Grassland Opera přenesla zpět na severoamerický venkov na Středozápadě v polovině 19. století. „Květina Orbexilum stipulatum rostla u vodopádu, tak jsem se pokusila vytvořit něco zeleného, vlhkého a svěžího,“ říká Jan a vysvětluje, že projekt vyžadoval práci pozpátku oproti jejímu obvyklému přístupu. „Místo toho, abych začínala s nápadem na vůni a sháněla ingredience, které ji doplní, použila jsem jako výchozí bod akord těch vyhynulých.“ I když je proces jiný, cíl je pro Olivii Jan stejný: „Více mi záleží na tom, jak něco voní, než na tom, jak to bylo vyrobeno.“

Velké společnosti jako DSM-Firmenich k ušetření drahých a vzácných surovin vědu skutečně využívají. „Spotřebitelé jsou uvědomělejší a zajímají se o dopad toho, co kupují, a jak se produkty vyrábějí,“ prozrazuje Francois-Raphael Balestra, parfumér a ředitel pro získávání nových ingrediencí ve společnosti DSM-Firmenich. Jednou z ingrediencí je Dreamwood, v laboratoři vypěstovaná obdoba santalového dřeva, která si našla cestu do populárních vůní jako Jean Paul Gaultier Scandal Le Parfum a Rabanne Fame.

„Čichově řečeno má Dreamwood velmi blízko k přírodnímu santalovému oleji. Je méně kouřový a tím více krémový, ale má stejně dlouhotrvající účinek a je samozřejmě udržitelnější.“ Dalším z parfumerských domů přijímajících biotechnologické prvky je Givaudan, jehož Ambrofix odvozený z cukrové třtiny je hlavní složkou Diptyque Tempo nebo také základní notou v Grassland Opera.

Zatímco značky přirozeně směřují k udržitelnějším postupům, tuto novou okolnost částečně způsobily standardy International Fragrance Association (Ifra), které stanovují limity pro množství přísad, jež mohou parfuméři bezpečně používat. Vezměte si například bergamotový olej, který byl v 80. letech kontroverzní, protože při aplikaci na kůži a vystavení slunci způsoboval tmavé skvrny. Tyto standardy jsou každoročně revidovány, což znamená, že parfuméři musí receptury aktualizovat a zároveň zachovávat kouzlo vůně nedotčené.

Nyní mohou tyto problémy vyřešit biotechnologické procesy a zachránit hrstku klasických parfémů – i surovin – před zánikem. „Dnešní bergamot prochází molekulární destilací, takže odstraníte molekuly, které jsou zodpovědné za fotosenzitivitu,“ vysvětluje parfumérský mistr vůní Guerlain Thierry Wasser. „Zůstane vám vůně, jako je Shalimar od Guerlain, která dodržuje směrnice Ifra a přitom zachovává integritu bergamotové vůně.“

Stále však existují omezení toho, jaké tóny parfému lze přiblížit pomocí biotechnologií. Například jasmín, oblíbená složka, má asi 1600 chemických sloučenin, podotýká Aganovic. „Je těžké ji vytvořit, ale není to nemožné a zabere to čas, než se k ní dostaneme,“ vysvětluje. „Biotech poznámky nejsou jen o znovuvytvoření toho, co již máme, ale také o kreativním myšlení o nových možnostech u vůní.“