Martina Polachová: Když parfém změní barvu

Silné trio

Macerace, maturace i aging (zrání) internet rád používá jako synonyma, ve skutečnosti však označují odlišné procesy.

Maturace představuje úplný začátek, tedy moment, kdy vzniká samotná vůně. „Parfémové oleje se smísí a několik týdnů se nechají odpočívat, aby se jejich tóny propojily a dozrály,“ popisuje Bhushan Patel, senior technical manager of scent ve společnosti International Flavors & Fragrances, Inc. V této fázi parfumér ladí detaily a zkouší různé varianty – může přidat hloubku například pomocí ambry anebo svěžest skrze citrusy –, dokud není výsledek přesně takový, jaký má být.

Poté následuje macerace, která přichází, až když se koncentrát zředí alkoholem. Gustavo Romero z Team of Two Perfumers a zakladatel Fragrance Alliance Network vysvětluje: „Směs se nechá ustálit, aby se molekuly dokonale rozpustily, rovnoměrně rozprostřely a vytvořily stabilní celek.“ Právě tady se parfém sjednotí, ostré hrany se zjemní, jednotlivé složky splynou a vznikne harmonická, hotová vůně. Obvykle jde o poslední zásadní fázi před tím, než se přeleje do flakonů a připraví k prodeji. Většina parfumérů proto považuje maceraci za nejdůležitější krok. Nicméně obě etapy jsou o propojení a stabilitě, ne tolik o zásadní proměně.

A pak je tu třetí fenomén: zrání. To už není řízený proces v laboratoři, ale přirozený vývoj obsahu flakonu u vás doma. Jinými slovy, to, co mnozí v online světě označují za maceraci, je ve skutečnosti zrání, které může podle parfumérů být někdy krásné, jindy méně…

Romero doplňuje, že každá vonná kompozice je ve chvíli uvedení na trh hotová a stabilní: „To ale neznamená, že se časem nemůže proměnit.“ Dodává, že lehčí složky, které bývají v hlavě vůně, například citrusy nebo pepřové tóny, se snáze odpařují. Jakmile tyto horní tóny trochu ustoupí, více se prosadí základní akordy (vanilka, pryskyřice, dřeva), z nichž mnohé přirozeně mění barvu. To pak může vytvořit dojem, že parfém zesílil, ztěžkl, získal větší hloubku.

Přirozené rozdíly

Na sociálních sítích se tento „posun“ stal malou senzací. Jedním z nejznámějších příkladů je Vanilla 28 značky Kayali, u které má nový flakon karamelový odstín, zatímco vyzrálá verze může být téměř černá. Právě tato podoba je dnes oslavována jako intenzivnější a lepší. Její autorka, hlavní parfumérka společnosti dsm-Firmenich, Gabriela Chelariu, tvrdí, že změna barvy souvisí s chemickým chováním některých ingrediencí. Přírodní složky i těžší, sladší akordy jsou reaktivnější než jiné parfémové materiály. „Vanilka byla v parfumerii vždycky problematická, protože při stání v produktu mění barvu,“ říká. „Vanilin, tedy hlavní molekula vanilky, vanilkový absolut i vanilkový lusk přirozeně tmavnou.“ Zda vám její tmavší verze bude vyhovovat víc, je pak otázkou osobního vkusu.

Ve výslužbě