Na fotce často vypadá ofina jako nejrychlejší cesta k novému účesu. Stačí ale první mytí doma a u hustých vlasů se rychle ukáže, jestli střih opravdu funguje i mimo salon. Partie kolem čela, která po vyfoukání držela přesně tam, kde měla, se může změnit v tvar vyžadující fén, kartáč a víc času, než by člověk chtěl účesu věnovat. U hustých vlasů proto nerozhoduje jen chuť zkusit změnu, ale hlavně typ ofiny: odkud začíná, jak je široká a jestli dokáže pracovat s přirozeným pohybem vlasů.
Hustota sama o sobě není důvod, proč se ofině vyhnout. Jen vyžaduje jinou logiku střihu než jemné nebo řídké vlasy. Zatímco u jemnějších vlasů se často hledá způsob, jak přední partii dodat plnost, u hustých vlasů jde spíš o to, aby se objem nerozprostřel tam, kde začne obličej zbytečně zatěžovat. Dobře navržená ofina proto nemá působit jako oddělená část účesu, ale jako jeho přirozené pokračování.
Nejlépe obvykle fungují střihy, které nechávají vlasům prostor: delší kraje, měkčí napojení do délek, pramínková struktura nebo tvar, jenž se dá nosit rovně i lehce rozdělený.
Pokud jste se rozhodli vyzkoušet ofinu, nejbezpečnější bývá ta, která se nerozprostře přes celé čelo v jedné pevné linii. Takzvaná záclonová ofina je uprostřed kratší, směrem ke stranám se prodlužuje a navazuje na vrstvy kolem obličeje, takže nepůsobí tak tvrdě jako klasická rovná ofina. Dobře snáší i odrůstání: delší kraje se postupně ztratí v délkách a nepříjemná mezifáze nepřijde tak rychle. U hustých vlasů je ale důležité, aby nezačínala příliš hluboko ve vlasové partii a nebyla příliš široká. Jakmile se do ní vezme moc vlasů, ztratí vzdušnost a místo otevření tváře vytvoří těžký závěs.
Lahvová ofina je o něco výraznější a současnější verze pro ty, kdo chtějí viditelnější změnu, ale ne ostrý blok přes čelo. Tvarově připomíná hrdlo lahve: uprostřed je kratší, potom se pozvolna rozšiřuje a prodlužuje kolem lícních kostí. Díky tomu zvýrazní oči i horní část tváře. U hustých vlasů ale potřebuje velmi dobré prostříhání. Pokud je v ní příliš mnoho vlasů, ztratí tvar a začne obličej spíš zakrývat než rámovat. Nejlépe funguje ve chvíli, kdy se napojuje na vrstvy a nechává mezi jednotlivými prameny trochu prostoru.
Pramínková ofina bývá pro výraznější objem často praktičtější než plný, kompaktní střih. Neznamená to, že musí být vlasy jemné nebo řídké. Důležité je spíš to, aby se masa vlasů opticky rozvolnila a přední partie nevznikla jako jednolitá plocha přes čelo. Tento typ dobře funguje u delších délek, mikáda i vrstvených střihů, protože přidá změnu kolem obličeje, aniž by převzal hlavní roli v celém účesu. Nejlépe vypadá, když není příliš pravidelný: stačí lehké oddělení jednotlivých částí, textura a střih, který počítá s tím, že se vlasy během dne budou přirozeně hýbat.
U hustých vlasů často nerozhoduje jen jejich množství, ale také přirozený tvar. Pokud se vlní nebo kroutí, ofina nemusí pracovat proti zbytku účesu. Naopak, narovnaná přední partie u jinak zvlněných délek může působit nepatřičně. Kadeřník Ross Cosgrove pro magazín Grazia upozorňuje, že kudrnatou ofinu není nutné automaticky žehlit; podle něj může vypadat skvěle právě tehdy, když kopíruje přirozenou strukturu vlasů. U kudrn je ale potřeba počítat s tím, že se délka po uschnutí opticky zkrátí. Právě proto bývá lepší stříhat vlnité a kudrnaté vlasy nasucho, kdy je lépe vidět skutečný tvar i objem.
Nejzrádnější bývá v tomto případě těžká rovná ofina bez odlehčení, příliš široký střih zasahující až ke spánkům nebo mikroofina u vlasů, které se přirozeně vlní či kroutí. Žádná z těchto variant není automaticky špatně, jen vyžaduje přesné provedení, častější zastřižení a víc stylingu. Plný rovný tvar může obličej opticky uzavřít, příliš široká verze ubrat účesu pohyb a u mikroofiny je rychle vidět každý pramen, který se položí jinak. Pokud má výsledek fungovat i bez každodenního uhlazování, hustým vlasům většinou víc sluší měkčí okraje, prostříhání a tvar, který se nesnaží držet v jedné rovině za každou cenu.
Nejlépe se ofina upravuje ve chvíli, kdy je ještě vlhká. Jakmile uschne ve vlastním směru, hůř se tvaruje, proto ráno často stačí navlhčit jen přední partii a upravit ji znovu. U rovných a lehce vlnitých vlasů funguje foukání plochým kartáčem ze strany na stranu a na konec krátce směrem dolů, aby se nevytvořilo příliš kulaté podtočení.
Výraznější vlny většinou potřebují méně kartáčování a víc práce prsty, vodní sprej a malé množství stylingového produktu. Kudrnatou ofinu je lepší zbytečně nerozčesávat, ale podpořit její přirozený tvar a případně ji dosušit difuzérem na nižší proud vzduchu. Mezi mytími pak často stačí umýt jen ofinu, protože se kvůli kontaktu s čelem mastí rychleji než zbytek účesu.
Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.
Jóga, nebo pilates? Než si vyberete, zde jsou rozdíly, které byste měli znát
L’Oréal experience: vlasová věda zblízka
Tajná zbraň celebrit v péči o pleť