Promiňte mi to silné a kontroverzní prohlášení. Jsem ženská lékařka, specialistka na reprodukční medicínu a hormony jsou moje každodennost. Jsou tedy můj osud, moje práce, ale i moje láska. Jsem dcera, sestra, matka, milenka, kamarádka a mám hodně dalších podob každodennosti. Mám dva pohlavní chromozomy X a to mě určuje. Také jsem bioložka a pragmatický člověk. Vycházím z medicíny založené na důkazech. Odpusťte mi tedy asi jednostrannost, přírodovědné zaměření a málo pochopení pro pocity. Ale možná je tomu přesně naopak a část našich pocitů a to, v jaké jsme kondici fyzické i psychické, je dáno biologickým základem.
V životě každé ženy jsou milníky. Pojďme se bavit o těch metabolických a přes ně se dostaňme k životním. A rozhodnutí, která uděláme, mohou být náhoda, osud, ale také příčinná souvislost daná biologicky.
Ten estrogen v mém životě, v našich životech, je možná klíč, který otevírá zámky. A tento text je manifest estrogenu, obhajoba estrogenu, jeho demytizování, oslava ženství a ženské síly. Estrogen je ženský pohlavní hormon. Hormon je látka, tzv. chemický posel, tvořená žlázami s vnitřní sekrecí, která řídí průběh a koordinaci biologických reakcí v organismu. V případě estrogenu se jedná o ženský pohlavní hormon tvořený vaječníky. Je takzvaný anabolický steroid. Signální a stavební látka nutná pro růst svalů a kostí. Urychluje metabolismus, spalování tuků. Udržuje tonus cév i kůže. Zlepšuje náladu, libido, dává energii. Určuje naši sexualitu. Zlepšuje hydrataci pleti, vyhlazuje vrásky. Vlastně jsem právě popsala elixír mládí.
Známe ty milníky v našich životech dané estrogenem: puberta, těhotenství, kojení, menopauza. Pro mě, možná logicky, ještě hormonální antikoncepce a reprodukční medicína. Je vlastně vtipné, jak rosteme se svými vrstevnicemi a naše životní fáze plují s námi: nejdřív jsem s mámou řešila menstruaci, pak s kamarádkami strach z otěhotnění, pak touhu po otěhotnění, nejdřív sama se sebou (jestli chci a kdy chci) a pak s partnerem. No a v padesáti se bavíme o menopauze. Nebo spíš nebavíme.
Takže zpátky na začátek: dospívání znamená nástup činnosti vaječníků. Projeví se menstruací a sekundárními pohlavními znaky – začnou růst prsy, ochlupení, máme libido. Do života ženy vstupuje estrogen. Mladá dívka při zahájení pohlavního života řeší ochranu před těhotenstvím. Kombinovaná hormonální antikoncepce je v životě ženy jedno z důležitých témat. Dnes jsme nějak zapomněli, že „pilulka“ je stejně převratný vynález jako vynález kola, knihtisku nebo internetu. Znamenala emancipaci ženy a svobodu v rozhodování, kdy mít děti. Umožňuje uživatelce lépe plánovat vlastní život. Ovlivňuje mimo jiné například takovou „banalitu“, jakou je intenzita menstruace nebo premenstruační syndrom. Možnost nemenstruovat budu vždy považovat za jednu z velkých praktických výhod, kterou mi antikoncepce dala.
V České republice došlo k dramatickému nárůstu užívání po roce 1989. V roce 2008 užívalo hormonální antikoncepci u nás rekordních 62 procent žen ve fertilním věku. V současnosti ji užívá jen jedenáct procent žen. Pokles užívání je dán množstvím důvodů a různých obav. Každá jsme jich slyšela nespočet, už méně si pamatujeme pozitiva spojená s pilulkou. Jedním z velkých strašáků užívání hormonální antikoncepce je riziko hluboké žilní trombózy. Přitom už nikde se nemluví o vysokém riziku trombózy v těhotenství (proti riziku při užívání antikoncepce dvojnásobné). Nehledě na to, že jiné aplikační formy než pilulka (tedy například kroužek do pochvy nebo antikoncepční náplast) toto riziko nezvyšují vůbec. Riziko trombózy je navíc dobře ovlivnitelné (dostatečná hydratace, pohyb při dlouhých cestách, užívání heparinu při imobilizaci končetin). A už vůbec nemluvíme o tom, že hormonální antikoncepce snižuje celoživotně riziko karcinomu vaječníků a dělohy. To je její nejvýznamnější neantikoncepční příznivý účinek.
A známe řadu pozitiv hormonální antikoncepce z pohledu reprodukčního zdraví. Chrání ženu před otěhotněním, mimoděložním těhotenstvím, před cystami vaječníků, endometriózou, před hlubokou pánevní zánětlivou nemocí. „Pilulka“ je tak dobrá, že si tím vlastně dělá medvědí službu. Menstruační cyklus probíhá, jak má, žena má pravidelnou a slabou menstruaci a nemá premenstruační syndrom. A ani si neuvědomuje, že tato spolehlivost a pravidelnost není známka jejího reprodukčního zdraví, ale projev užívání hormonální antikoncepce. Kdyby žena pilulku neužívala, měla by různé projevy „cyklu“ a víc by přemýšlela nad tím, jak se jí bude dařit otěhotnět. Z toho ale pilulku vinit nemůžeme.
Snižující se šance na otěhotnění s rostoucím věkem je základní biologická informace, o které dnes hodně slyšíme a jsme o ní informováni. Žena si nemůže myslet, že ve 35 letech vysadí antikoncepci a snadno otěhotní. A je povinností nejen lékařů, ale i systému vzdělávání o tom mladé ženy informovat. A nejen ženy, protože jsou to i muži, kteří o plánování rodiny v pravý čas rozhodují.
Antikoncepce chrání před rizikem otěhotnění. Zajímavé, jaká se k otěhotnění vážou slova: nejdřív riziko otěhotnění, strach z otěhotnění, potom otěhotnění!? A nakonec čekání na těhotenství a touha po něm.
Potíže s otěhotněním se dnes týkají až 20 procent párů. Trend je nezvratný a daný odkládáním rodičovství a rozložením rodičovství na delší časové období. Rodíme později své první dítě, a jsme tedy starší, když plánujeme své druhé dítě. Často také zakládáme nové vztahy a nové rodiny ve vyšším fertilním věku. Věk ženy je dnes jediný prognostický faktor, který reprodukční medicína nedokáže účinně léčit.
Léčba neplodnosti je většinou spojená s podporou ovulace, vyvoláním mnohočetné ovulace, kterou jinak než užitím gonadotropinů a s tím souvisejícím zvýšením hladin estrogenů nedokážeme. A je tedy provázená řadou mýtů a obav ze zdravotních následků. Jednoznačně dnes víme, že přínosy léčby převažují nad riziky. A víme, že hormonální stimulace riziko nádorů nezvyšuje. Musíme si také uvědomit, že léčená žena je starší než běžná prvorodička, a rizika dalších nemocí jsou u ní tedy také vyšší. Jaká situace by byla, kdyby se neléčila, se navíc nedozvíme. Nejvyšší hormonální zdravotní riziko v životě ženy představuje těhotenství. Pokud je žena zdravotně způsobilá být těhotná, není důvod k obavám z léčby neplodnosti.
Vytoužené těhotenství je bezpochyby hormonální uragán v životě ženy. Je to „jiný stav“. Pro hodně žen první situace, kdy si uvědomí, že možná nevelí svému tělu. Změny v mozku spojené s nepozorností, zpomalením reakcí na podnět a roztržitostí jsou hormonálně podmíněné, objektivní a neovlivnitelné vůlí ženy a mají i název – „benigní těhotenská encefalopatie“. Já sama se v těhotenství rozjela ve stojící koloně.
Už jsem zmínila riziko trombózy – je desetinásobné proti stavu před otěhotněním. V souvislosti se zdravotními riziky v těhotenství, ale i s léčbou neplodnosti se nabízí tedy otázka, jaký hormonální stav je přirozený? A co to je to „přirozené“? A je to správné – to přirozené? Je přirozená délka dožití devadesát let? Nebo je přirozené mít vysokou mateřskou a novorozeneckou úmrtnost, jak tomu bylo před lety? Je přirozené mít vysoký krevní tlak? Přece léčit ho je také „nepřirozené“. A v těchto otázkách můžeme pokračovat nekonečně. Hodnocení, co je „přirozené“, je velmi subjektivní pohled.
Moje máma nekojila. Nekojit bylo tehdy moderní. Každá doba má své absurdity. Dnes znovu kojíme. Kojení je stav spojený s nízkou hladinou estrogenu. Kojení blokuje ovulaci částečně nebo úplně. Produkce estrogenu je v důsledku snížená, což se projevuje nízkým libidem, špatnou lubrikací pochvy při styku a únavou. I proto pláčeme po porodu, chybí nám energie, chybí nám estrogen. Jak žena přestane kojit, začnou vaječníky zase pracovat, hladina estrogenu se upraví a s ní i libido a lubrikace. Únavu při péči o malé děti ovšem nezachrání asi ani dostatek estrogenu.
A když přečkáme všechny ty vlny hormonů nahoru a dolů a zase nahoru a zase dolů, dostavíme se na dlouhou pláž bez vody. Hormony došly. Menopauza je stav, kdy dojde k zastavení produkce estrogenu vaječníky. Průměrný věk menopauzy je 51 let. Pokud bychom tento stav brali jako konečný, znamená to při předpokládané délce života 90 let, že strávíme 40 let bez estrogenu.
Absence estrogenu se v časovém horizontu let projeví úbytkem svalové hmoty a s tím souvisejícím úbytkem síly. Z toho vyplývá i snížení požadavků na přísun energie. Aby žena udržela svou hmotnost, měla by se více hýbat, než je zvyklá, a méně jíst. Nárůst hmotnosti je tedy jasným důsledkem tohoto stavu. A to mluvím o prostém zastavení nárůstu hmotnosti. Aby došlo k úbytku hmotnosti, musí žena vynaložit mnohem víc úsilí, než by vynaložila na úbytek hmotnosti v mladším věku.
Kromě toho dochází k jinému ukládání tuků než v mladém věku. Po menopauze se více tuku ukládá do oblasti pasu a prsou, méně do oblasti stehen a hýždí. S úbytkem svalové hmoty dochází ke ztrátě rovnováhy, zvyšuje se riziko pádu a úrazu. Zhoršují se kognitivní funkce, nálada, kardiovaskulární zdraví a sexuální aktivita a dochází k úbytku kostní hmoty. Hormonální substituční léčba je tedy náhrada vlastní tvorby estrogenu.
Tento text je manifest estrogenu, oslava ženství a ženské síly v tom nejlepším smyslu slova. Medicínou budoucnosti je preventivní medicína. Preventivní programy dokážou oddálit projevy nemocí nebo jim zabránit. Užívání hormonální antikoncepce i hormonální substituční léčba jsou preventivní medicína. Pojďme se zbavit svých strachů, ověřujme si fakta a pracujme s medicínou založenou na důkazech a zapojme kritické myšlení. Uvažujme pragmaticky a racionálně. Zbavme se strachu z neznáma, zbavme se strachu z hormonů.
Já silně věřím, že pohlavní hormony jsou součástí anti-aging léčby. Nemůžeme žít v dobré tělesné kondici 120 let bez síly, jejímž zdrojem jsou pohlavní hormony, ať již ženské, nebo mužské.
Sociologie medicíny stojí na vlivu medicínských a zdravotních aspektů na život jedince. Estrogen v našem životě můžeme jednoznačně chápat jako individualismus, osobní autonomii, proces seberealizace. Můj život je život s estrogenem. Nejen pracovně, ale i v mém vlastním životě hrál vždy důležitou roli. Vlastně byl vždy se mnou. Estrogen, který mi dává sílu.
Hormony vnímáme jako magické. A ano, jsou. Mohou nás metamorfovat. Ve všech významech toho slova. V tom je jejich síla a magie. A pojďme ji chápat jako pro nás prospěšnou a vedoucí k lepšímu a delšímu zdraví, a tím i životu. Pojďme využít jejich sílu a udělat z nich naši sílu. Pojďme zvrátit svůj osud. Miluji svůj estrogen a nenechám si ho vzít.
Adult acne: je na vině narušená kožní bariéra?
Nejkrásnější vánoční sety pro ni
Co nadělit ženám, které už mají všechno? Sáhněte po beauty jistotách