Co chrání pokožku před sluncem? Nejen SPF, ale i kožní mikrobiom

Dermatologické studie ukazují, že mikroorganismy přirozeně žijící na povrchu pokožky nejsou jen pasivními obyvateli, ale aktivní součástí její obrany. Některé z nich dokážou tlumit oxidační stres, posilovat imunitní odpověď, napomáhat regeneraci, nebo dokonce regulovat zánětlivé reakce. Stejně jako u střevní mikroflóry však i v případě kožního mikrobiomu platí, že se jeho ochranná funkce nejlépe uplatní tehdy, když je v rovnováze.

Mikrobiom jako sluneční štít

Pokožka je denně vystavena celé řadě vnějších vlivů, od smogu přes teplotní extrémy až po UV záření. Aby zůstala v rovnováze, nespoléhá se jen na kosmetiku, ale především na vlastní obranné mechanismy. Jedním z těch nejzásadnějších (a přitom nejméně viditelných) je právě kožní mikrobiom. Toto rozmanité společenství mikroorganismů žijících na povrchu kůže pomáhá udržovat přirozené pH, posiluje ochrannou bariéru a podle vědeckých poznatků hraje roli i v ochraně před sluncem. Jak odhalila studie publikovaná v časopise Research in Microbiology (2023), která sledovala složení kožního mikrobiomu u plavčíků během letní sezóny, určité bakterie při opakovaném vystavení slunci vytvářejí látky, jež pomáhají snižovat množství volných radikálů. Právě ty přitom patří k hlavním viníkům předčasného stárnutí, ztráty elasticity i poškození DNA.

Mikrobiom však nefunguje jen jako bariéra proti vnějším vlivům – významně se podílí i na udržení imunitní rovnováhy pokožky. Sluneční záření totiž přeměňuje v kůži přirozeně se vyskytující urokanovou kyselinu, jejíž nová forma může snižovat obranyschopnost pokožky. Tím se otevírá prostor pro podráždění, zánětlivé reakce nebo vyšší náchylnost k infekcím. Některé mikroorganismy však umí tuto látku rozložit, a tím zmírnit její negativní účinky. Vyvážený kožní mikrobiom tak nepomáhá jen s oxidativním stresem, ale také s adaptací pokožky na sluneční zátěž bez zbytečných komplikací.

Opalovací krém: spojenec, nebo narušitel?

UV záření nemění pouze barvu kůže, ale zasahuje také do jejího přirozeného prostředí. Protože působí antibakteriálně, může narušit buněčné membrány mikroorganismů a poškodit jejich DNA, což vede k úbytku prospěšných druhů a snížení celkové rozmanitosti. Klinické studie ukazují, že dlouhodobé opalování zvyšuje podíl bakterií spojených s kožními obtížemi, zatímco ochranné kmeny ubývají. Právě tady oprávněně vstupují na scénu opalovací přípravky, které hrají v prevenci těchto změn klíčovou roli. Důležité je ale vědět, že i ony mohou v určitých případech složení kožního mikrobiomu negativně ovlivnit.

SPF produkty mají dvě odlišné tváře. Na jedné straně účinně blokují UV záření, a tím pomáhají chránit jak pokožku samotnou, tak i její přirozené mikroorganismy (například zamezují přemnožení bakterie Cutibacterium acnes, která bývá často spojována se vznikem akné). Na straně druhé ale některé složky – zejména nanočástice v minerálních filtrech – mohou za určitých podmínek narušovat jemnou rovnováhu na povrchu kůže. Pod vlivem UV záření pak vytvářejí reaktivní radikály nebo uvolňují ionty, jež negativně působí i na prospěšné mikroorganismy.

To, že mohou některé složky opalovacích krémů narušovat přirozené prostředí pokožky, ale rozhodně neznamená, že bychom se měli ochrany před sluncem vzdát. Právě naopak – SPF zůstává zásadní prevencí spálení, předčasného stárnutí i rakoviny kůže. Stále víc se však ukazuje, že nezáleží jen na síle ochranného faktoru, ale také na celkovém složení přípravku. Proto se vyplatí sáhnout po produktech, které kromě silné fotoprotekce nesou i označení „microbiome-friendly“. Právě ty kombinují účinnost s ohleduplností k rovnováze pokožky a stávají se tím nejlepším spojencem v letní péči.