Kosmetika pro citlivou pleť dnes přichází s celým slovníkem uklidňujících příslibů: soothing, barrier repair, microbiome friendly nebo anti-redness. Samotný nápis na obalu však ještě neříká, zda vám sérum nebo krém opravdu sedne. Rozhoduje celá receptura, koncentrace jednotlivých látek, parfemace, pH i stav, ve kterém se pokožka právě nachází.
Náchylnost k podráždění navíc nemusí být trvalou vlastností pleti. Může vás provázet dlouhodobě, ale také se objevit přechodně po nadměrném používání exfoliačních kyselin, během léčby akné, v mrazivém počasí nebo po zavedení několika nových produktů najednou. Místo hledání jedné zázračné látky proto dává větší smysl sestavit péči, která omezuje ztrátu vody, doplňuje lipidy a nezvyšuje zbytečně množství podnětů, s nimiž se pokožka musí vyrovnat.
Pleť může po novém kosmetickém přípravku krátce štípat nebo v mrazu zčervenat. O zvýšené citlivosti však více vypovídá to, zda se podobné obtíže opakují, přicházejí i po běžné péči a přetrvávají déle, než byste očekávali. Pokožka pak může pálit či pnout po umytí, špatně snášet více různých produktů nebo výrazně reagovat na vítr, chlad, teplo a parfemaci. Viditelné zarudnutí přitom není podmínkou – na pohled může vypadat klidně, přestože je na dotek nepříjemná a snadno se dostává do diskomfortu.
Zpozornět je vhodné, když:
Poslední bod už může ukazovat také na ekzém, růžovku či kontaktní alergii, proto je v takovém případě vhodné obrátit se na dermatologa.
U citlivé pleti nemusí být nejzajímavější složkou ta nejnovější nebo nejdražší. Větší význam mívají látky, které zadržují vodu, doplňují přirozené součásti kožní bariéry nebo pomáhají pokožce lépe zvládnout podráždění. Důležité je také jejich okolí: ani dobře prozkoumaná ingredience nezachrání produkt, který současně obsahuje silnou parfemaci nebo několik potenciálně dráždivých aktivních látek.
Ceramidy jsou tukové látky, které se přirozeně nacházejí v povrchové vrstvě pokožky. Spolu s cholesterolem a mastnými kyselinami pomáhají omezovat ztrátu vody a udržovat kožní bariéru soudržnou. U suché nebo atopické pokožky může být jejich množství či složení změněné, a bariéra pak nemusí fungovat tak dobře. V seznamu složek je najdete například pod názvy Ceramide NP, AP nebo EOP; důležitější než počet typů je však celá receptura přípravku a přítomnost dalších hydratačních a zvláčňujících látek.
Vedle kyseliny hyaluronové může glycerin vypadat příliš obyčejně, ve skutečnosti však patří k nejlépe prověřeným humektantům, tedy látkám, které pomáhají udržovat vodu v rohové vrstvě pokožky. Přirozeně se podílí na hydrataci kůže a přípravky s jeho obsahem se osvědčují také u suché a atopické pokožky. Pro pleť, která pne nebo se olupuje, proto může být praktičtější než sérum postavené na jediné módní molekule. Nejlépe funguje jako součást vyváženého krému, který vodu nejen přitáhne, ale díky lipidům a zvláčňujícím složkám zároveň omezuje její odpařování.
Panthenol neboli provitamin B5 se v kosmetice používá jako hydratační a zklidňující složka, která může podpořit obnovu narušené kožní bariéry a omezit ztrátu vody. Hodí se proto například po nadměrném exfoliování, při vysušení spojeném s léčbou akné nebo ve chvíli, kdy pleť hůř snáší změny počasí. Ani panthenol však nedokáže sám vyvážit rutinu plnou silných aktivních látek.
Niacinamid, forma vitaminu B3, se používá k regulaci tvorby mazu, sjednocení tónu i podpoře některých kožních lipidů, a může tak přispívat k lepšímu fungování ochranné bariéry. Citlivá pleť však nepotřebuje rekordní koncentrace. Silné sérum může zejména na narušené pokožce vyvolat pálení nebo začervenání, přestože je tato složka obecně dobře snášená. Vhodnější proto bývá niacinamid v nižší koncentraci, který je součástí hydratačního krému, než několik aktivních sér vrstvených přes sebe.
V kosmetice se nepoužívají běžné ovesné vločky, ale velmi jemně zpracovaná surovina označovaná jako koloidní oves. Obsahuje škroby, lipidy, beta-glukany a avenanthramidy, které pomáhají pokožku zvláčnit a mohou zmírnit suchost, svědění i nepříjemné pnutí. Právě proto se s ním často setkáte v přípravcích určených pro citlivou, suchou nebo atopickou pokožku. Při alergii na oves je však na místě opatrnost a nový produkt je vhodné nejprve vyzkoušet na malé ploše.
Ectoin se v kosmetice používá především v hydratačních a ochranných přípravcích. Pomáhá pokožce lépe zadržovat vodu a může přispět ke zmírnění suchosti, svědění i pocitu podráždění. Ve srovnání s glycerinem, ceramidy nebo panthenolem jde stále o méně běžnou ingredienci, proto je lepší vnímat ji jako užitečný doplněk dobře sestaveného krému než jako hlavní důvod ke koupi drahého séra.
Nejčastějším problémem bývá parfemace. Vonné látky i esenciální oleje mohou vyvolat podráždění nebo alergickou reakci a označení „přírodní“ samo o sobě šetrnost nezaručuje. U citlivé pokožky proto hledejte spíš produkty označené jako fragrance free. Pozor na výraz unscented, který nemusí znamenat totéž. V tomto případě může výrobek obsahovat látky, které pouze překrývají jeho původní vůni.
Opatrně zacházejte také s exfoliačními kyselinami, retinoidy, benzoylperoxidem, mechanickými peelingy a silně odmašťujícími čisticími produkty. Samy o sobě nejsou zakázané, příliš vysoká koncentrace nebo časté kombinování však může zhoršit pálení, suchost a olupování. U alkoholu záleží na konkrétním typu: denaturovaný alkohol může oslabenou pleť vysušovat, zatímco cetyl alcohol nebo cetearyl alcohol fungují jako zvláčňující složky. Nové produkty proto zavádějte postupně a nejprve je vyzkoušejte na malé ploše.
Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.
Velký průvodce opalovacími krémy. Jak vybrat SPF podle textury i složení?
Známe výsledky exkluzivního testování řady Kérastase Blond Absolu Cicaextreme!
Beauty éra, která chutná aneb moderní doplňky krásy, které musíte znát