Zemřel legendární filmový surrealista David Lynch

Prvním velkým režisérským počinem Lynche byl Eraserhead (Mazací hlava) v roce 1977 – děsivá černá komedie, díky které si rychle získal pozornost publika i Hollywoodu. Ihned poté byl najat produkční společností slavného Mela Brookse, aby napsal a režíroval snímek The Elephant Man (Sloní muž, 1980). Dojemné drama o muži s deformovanou tváří v hlavních rolích s Johnem Hurtem a Anthonym Hopkinsem se stalo velkým hitem a uznávanou klasikou a získalo osm nominací na Oscara. Včetně prvních dvou pro Lynche, za režii a scénář.

Jeho dalším počinem byl dobrodružný film Dune (Duna, 1984), který se navzdory tříletému natáčení a gigantickému rozpočtu nestal ihned kasovním trhákem. Drsná kritika a okamžitý neúspěch málem položily Lynche na lopatky, ale časem si film našel své sci-fi fanoušky a vryl se do paměti diváků nejen díky obsazení, ale také pro svou scénografii a kostýmy připomínající semi-seriózní mix morbidního Gigera a komiksové estetiky.

Následoval děsivý psychothriller Blue Velvet (Modrý samet, 1986), mixující maloměstskou nevinnost, erotiku, 80’s klišé a násilí. I zde měl Lynch za svými zády hvězdné obsazení – Kylea MacLachlana (kterého předtím již obsadil v Dune), Isabellu Rossellini a Dennise Hoppera, jehož herecký výkon pasoval Franca Bootha na jednoho z nejhorších filmových padouchů všech dob. Blue Velvet vynesl Lynchovi třetí nominaci na Oscara.

Lynch ale také zcela změnil pravidla hry díky svému seriálu Twin Peaks (1990) v hlavní roli s Kylem MacLachlanem coby excentrickým agentem FBI, vyšetřujícím vraždu mladé dívky ve zdánlivě nudném americkém maloměstě. Mysteriózní dílo v čistě lynchovském stylu lákalo diváky a předalo noir atmosféru (se všemi svými démony) širokému publiku. Tvůrci vyneslo 14 nominací na Emmy a stalo se kultovní záležitostí, kterou reinkarnoval hned několikrát, a to naposledy v roce 2017.

3 / 8

Přejít do galerie

Následovala obskurní love story s hororovými prvky Wild At Heart (Zběsilost v srdci, 1990) podle románu Barryho Gifforda, v hlavních rolích s Nicolasem Cagem a Laurou Dern, která zde ztvárnila jednu ze svých nejslavnějších rolí coby dokonalá (a stylová) femme fatale. S Giffordem spolupracoval Lynch také na snímku Lost Highway, který se stal spíše filozofickou odchylkou nemající jasnou interpretaci.

The Straight Story (Příběh Alvina Straighta 1999) zas přinesla Lynchovi velkou chválu za schopnost natočit čistě dojemný příběh bez obscénností a „démonů“ – a hlavnímu herci, Richardu Farnsworthovi, nominaci na Oscara.

Čtvrtou nominaci na Oscara Lynch získal za Mulholland Drive (2001) – temnou satiru o povaze Hollywoodu. Film vypráví o začínající herečce Betty Elms (Naomi Watts), která se spřátelí se ženou zotavující se z amnézie po autonehodě (Laura Elena Harring). Příběh zrcadlící zradu a manipulaci byl vnímán každým divákem zcela jinak – The Guardian se dokonce zeptal šesti různých kritiků a každý z nich si interpretoval příběhové linie, střih a dialogy po svém.

Svého prvního a jediného Oscara obdržel v roce 2020, a to za celoživotní dílo.

Navzdory přetrvávajícím spekulacím o nových celovečerních a televizních projektech se po skončení Twin Peaks v roce 2017 Lynch zaměřil na tvorbu hudebních videí a své další činnosti, kterých neměl zrovna málo. Lynch byl totiž také vášnivým malířem, vystavujícím své obrazy v galeriích po celém světě, a rovněž vydal několik hudebních alb. Osm let přispíval do týdeníku Los Angeles Reader komiksem „The Angriest Dog in the World“ a jeho předpovědi počasí byly denně vysílány na rockové stanici Indie 103.1 v LA.