Nic proti Bridgertonovým, chraň bůh, všechno v nich funguje, jak má. Ale ani ten nejvelkolepější bál a nejpropracovanější královnina paruka nepředčí zážitek z nového britského seriálu Rivals, který vznikl podle stejnojmenné knižní předlohy Jilly Cooper, britské spisovatelské ikony, již proslavily lechtivé bestsellery o hrdinech z vyšších kruhů. Tam, kde Bridgertonovi servírují přešlechtěnou fantazii a kýč, tam Rivals nabízejí osvěžující lehkost, vtip a nadsázku. Že to bude jízda, je jasné již po prvních minutách, kdy se na záchodcích Concordu dosahuje nadzvukové rychlosti i orgasmů, do toho z lahví prýští šampaňské, kouří se doutníky a všichni mají podivně zamotaná jména – Rupert Campbell-Black, Lord Baddingham? Kriste pane, pomyslíte si, co je zase tohle?
S každou další minutou, která vás uvádí do příběhu zasazeného v roce 1986 do fiktivního městečka uprostřed idylické anglické přírody, kde na každém kopci ční staré venkovské sídlo, se ale propadáte do míst, z nichž není návratu. A z nichž se vám ani nechce odejít. O co tu jde? O boj o jednu televizní stanici, lásku, chtíč, roky zakořeněnou zášť i nově vzniklé aliance a lásky. Záporáci odhalují své dobrotivé stránky a „hrdinové“ si špiní ruce, ale o detaily skvěle napsaného příběhu ani tak nejde. Sešel se tu totiž výkvět britského herectví – největší hvězdou je David Tennant v roli nenasytného Lorda Baddinghama, trio ústředních mužských hrdinů pak doplňuje Aidan Turner se svým veleknírem v roli irského charismatického novináře Declana O’Hary a nepříliš známý Alex Hassell coby vyhlášený svůdce žen, v němž se začnou probouzet ryzí, ovšem zakázané, city.
Osmdesátá léta halí oblak nostalgie, na západě nezkalený socialistickými „výdobytky“, a v Rivals jsou osmdesátky povýšeny na jednu z hlavních postav. Nejde ale jen o parádně ulítlé kostýmy a dobový soundtrack, ale především o životní energii a hédonismus. Sklenička whisky je vždycky po ruce, řinčí tu zlaté řetězy, cigarety nonšalantně visí z koutků, party jedou až do rána (a na jedné se dokonce objeví i živý velbloud) a všichni především chtějí víc – víc moci, víc lásky, víc slasti. Hrát tenis s manželkou svého kolegy úplně nahatí? „Ale prosím vás, příteli, taková nevinná zábava! Přece byste nežárlil.“ Puritána nevidět, dokonce i ti církevní hodnostáři tu mají pokleslé choutky.
Instagram a Ozempic jsou v nedohlednu, skoro všichni mají pár kilo navíc, divné účesy i hadry, a přece po sobě touží. Voní to „člověčinou“ i skrze obrazovku. Není to ale všechno jen růžové, naráží se tu i na temnější stránky té doby – homofobii, bagatelizaci sexuálního násilí i přehlížení žen, a všechno se to servíruje bez zbytečného školometství. Taková prostě byla doba. V kontextu dnešní napjaté atmosféry, kdy jsme schopní se zhádat na sítích kvůli každé ptákovině a všichni se předbíhají v tom, kdo bude papežštější než papež, jsou Rivals jako sklenička šampaňského, kterou si naservírujete po prohýřené noci – skvělý, trochu hříšný a stylový vyprošťovák.
Zástupkyně šéfredaktorky pracuje pro Harper’s Bazaar již od roku 2019. V časopise a na webu najdete nejčastěji její kulturní tipy, ať už se jedná o nové zajímavé knihy, nebo skvělé seriály.
Český šperk: Hana Polívková
Nora Grundová uvádí červnové číslo Harper’s Bazaar
Lu Jindrák Skřivánková: Digitalizace nemusí být konečným projevem uměleckého díla