Milé čtenářky, držíte v rukou náš jarní módní speciál! Když se začtete do našich stránek – a dobře uděláte, zjistíte, že se kromě módních trendů, které se budou v příštích šesti měsících dříve či později objevovat kolem vás, noříme k podstatě módy a vracíme se k jejím kořenům. A to do velké hloubky. Vím, s těmi kořeny už to zní jako otravné klišé, pořád se někdo nebo něco vrací ke kořenům nebo o tom hodně mluví. Ale tentokrát je to fakt jiné.
Kdo čte Harper’s Bazaar, tak ví, že v posledních letech a měsících už pomalu neexistuje luxusní fashion brand, kde by nebyl vystřídán umělecký ředitel či ředitelka, nebo se pod ním či pod ní nehoupala la chaise. Jsou to staronová jména a často velmi proslulá, a přesto se v pozici dlouho neohřejí. Obecně se to vysvětluje tím, že v posledních letech zpomalily především v Asii prodeje, brandy ztrácejí trpělivost, replikování superúspěšných edic už přestává být sexy a Instagram každou kolekci sežvýká a vyplivne dřív, než krejčové stihnou vypnout šicí stroje... A v téhle chvíli přicházíme my v Harper’s Bazaaru a říkáme, klid, móda konečně překonala panickou ataku a v následujících měsících a letech se schyluje k něčemu novému a krásnému. Novému New Looku.
Existuje teorie, že většina myšlenek, než se v hlavách lidí objeví a zkonkrétní, vznáší se nad těmi hlavami v kolektivním vědomí, a jak po jedné z nich sáhne první ruka, začnou se po těch samých natahovat další ruce. Ona stará tajuplná akaša. (Znáte to, jakmile vás napadne něco zdánlivě originálního, začne to v tu samou chvíli napadat i lidi kolem vás.) A to se právě děje v módních domech, mluvíme-li o návratu ke kořenům, k podstatě. Značky se ke svým kořenům nevydávají tentokrát, aby posté téměř stejně replikovaly osvědčený design a posté ho zkusily přeprodat, ale začínají skutečně zpytovat, co jsou zač, proč jim něco funguje a něco naopak vůbec. Designéři zkoumají vlastní archivy nikoli proto, aby vykradli sami sebe, ale aby se dobrali toho, v čem vlastně spočívá jejich původní síla a jedinečnost. Jedinečnost a autenticita bude to, co letos v módě bude všechny vzrušovat. Mohu zmínit dvě přehlídky haute couture v Paříži z konce ledna. V Musée Rodin na pozadí stěn vyšívaných rukodělnou školou Chanakya se v jeden den procházely nádherné, dokonale vypravené modely, dílo kreativní ředitelky Dioru Marie Grazie Chiuri inspirované příběhem Alenky v říši divů. Na předešlé přehlídky Chiuri už přicházívali hosté se sebejistě upečenou představou, jak budou modely vypadat. Tentokrát odcházeli okouzlení, viděli něco nového, je to opravdu neobvykle překrásná kolekce, a přitom vychází ze samé podstaty Dioru. O den později se podobné okouzlení opakovalo na přehlídce Chanelu v Grand Palais. Z Chanelu odešla před časem Virginie Viard a na její místo nastoupil Matthieu Blazy teprve před pár měsíci. Přehlídku haute couture tedy připravilo studio Chanel, postavilo ji na podstatě Chanelu a byl to i na poměry tohoto brandu neočekávaný úspěch. Myslím, že budeme ve světě módy možná v tomhle roce, možná v tom příštím svědky něčeho úplně nového, ryzího, převratného, neočekávaného a neinstagramového... První poslové už se objevují.
Krásný březen plný nových myšlenek
Nora Grundová
Šéfredaktorka Harper’s Bazaar nikdy nevynechá zajímavou knihu, nejnovější výstavu nebo divadelní hru.
#bookofthemonth: Knižní tipy pod stromeček
Lu Jindrák Skřivánková: Digitalizace nemusí být konečným projevem uměleckého díla
Čeští umělci dali novou podobu legendě na čtyřech kolech