Milé čtenářky,
toto číslo vás, doufám, vítá v plném slunci,
na cestě za něčím krásným, na dovolené,
ve vašem volnu a čase offline. Vždy když
slýchám, že tisk je mrtev, doufám, že nás
je mnoho, kdo chceme být občas offline
a vnímat něco vlastním tempem.
Čas je zajímavě pružná veličina, a ač
máme všichni dojem, že čím více času, tím
lépe, jeho nadbytek může nakonec i škodit,
protože v nás vyvolává dojem, že ještě není
třeba se rozhodnout, vyslovit se konkrétně
a převzít za něco odpovědnost i s důsledky.
Mnoho věcí by vznikalo rychleji a lidé
by si toho řekli více a jasněji, kdyby měli
méně času nebo kdyby si aspoň mysleli, že
zase tolik času nemají.
Desetiletí mi trvalo překonat paniku, která mě pokaždé ochromovala v prvních minutách vzletu letadla. Teď už nikomu nehty do masa nezatínám, ale ty první minuty se sebou vždycky vedu zásadní rozhovory a činím rozhodnutí, která hodlám udělat hned po přistání. Protože co kdyby. Kdysi jsem si přečetla, že statisticky je v letadle nejnebezpečnějších prvních osm minut a poslední tři minuty letu. A tak těch prvních osm minut vždycky myslím na svoji rodinu a děti a posílám jim intenzivní láskyplné myšlenky. Pak začnu přemýšlet o ostatních, co bych komu řekla, kdybych už měla jen těch osm minut. Čeho bych se odvážila, ostych stranou. Jako by tušení brzkého konce sňalo z člověka všechny zábrany a zbavilo ho strachu. O něčem podobném psal v dopise Franz Kafka Mileně Jesenské. „Kéž by svět skončil zítra. Pak bych mohl nasednout na příští vlak, dorazit k tvým dveřím ve Vídni a říci: ‚Pojď se mnou, Mileno. Budeme se milovat bez skrupulí, strachu nebo zábran. Protože svět zítra skončí.‘ Možná nemilujeme bláznivě, protože si myslíme, že máme čas, nebo musíme s časem počítat. Ale co když čas nemáme? Nebo co když čas, jak ho známe, není relevantní? Ach, kéž by svět zítra skončil. Mohli bychom si vzájemně hodně pomoci.“
„It’s not arrogance. It’s clarity,“ říká Meryl Streep a v podstatě vyjadřuje to samé. Jestli tedy něco věk a tušení konce může do života vnést, je to ona jasnost, která se může náhle jevit jako arogance. Vypadá to jako chlad, ale je to vážení si vlastních sil a vnitřního míru. Co se jeví jako odtažitost, je ve skutečnosti vybíravost, komu svoje síly věnujeme, komu řekneme, že ho milujeme, aniž to musí znamenat zátěž do budoucna, protože ta budoucnost už se nejeví jako nekonečně dlouhá. Rozhodneme se, že právě teď budeme dělat, co chceme, protože pak už na to nebude čas. Samozřejmě nám všem přeji život co nejdelší, ale přeji nám všem stejně tak odvahu a rozhodnost, jako by už toho času tolik nebylo.
Krásný červenec
Nora Grundová
Šéfredaktorka Harper’s Bazaar nikdy nevynechá zajímavou knihu, nejnovější výstavu nebo divadelní hru.
Víkendové akce pro milovníky umění, filmu i (aktivního) odpočinku s bublinkami
SPRING POWERPLAY: květnové číslo právě v prodeji
Nora Grundová uvádí říjnový ICONS speciál 2023