Síla nenápadné přitažlivosti

Vypadal jako naprostý opak muže, o kterém jsem do té doby tvrdila, že je můj typ. Tady bylo všechno úplně jinak. Zatímco většinou mě muži ukecali a očarovali svou výřečností a ostrovtipem, on zrovna žádný bavič nebyl. Mluvil málo, spíš poslouchal. Když mi však začal o sobě něco málo vyprávět, konkrétně to, jak pracuje v lese s motorovou pilou, jak se kácí strom, aby les netrpěl, a jak se sbírají semena ze stojících stromů, a gestikuloval u toho svýma obrovskýma rukama, nastal moment, kdy se mi z něj úplně podlomila kolena. Cítila jsem, že jsem se v tom okamžiku zamilovala. Úplně nečekaně. Že na mě takhle magicky zapůsobí dřevorubecké historky, bych nikdy nevěřila. Ovšem moje zkušenost není ani bizarní, ani ojedinělá. Ke zjištění, že on je ten pravý, totiž nemusí náš protějšek vybalit magisterský titul nebo nás v baru okouzlit svou znalostí vintage vín. Hluboké modré oči, jistě, ladná postava, také jistě, zajímavý playlist, samozřejmě. Předivo přitažlivosti se však může vinout jinudy a zafungovat v nenápadných zlomcích momentů. Může jít třeba o způsob, jakým si druhý člověk prohrábne vlasy, jak poděkuje v restauraci, jak se rozloučí do telefonu se svou matkou nebo jak si uváže šálu. A měl by se u toho cítit sám dobře.

Vztahový kouč Matthew Hussey, který radí celému singl světu, jak randit a jak na schůzce druhého zaujmout, podobné drobnosti, které zapůsobí, že se do druhého zamilujeme, nazývá termínem mikropřitažlivost. Nejde o žádné fantastické triky, které by šly natrénovat (takže všechny ty rady, kterak funguje zrcadlení pohybů toho druhého, nebo to, že žena působí přitažlivě, když si oblékne něco v barvě rtů, jsou k ničemu.) Jak to udělat, když mikropřitažlivost je něco těžko nacvičitelného? Podle Husseyho se musíme vydat hluboko ke svému nitru a snažit se neustále pracovat na co nejlepší verzi sebe sama, takhle jednoduché to je. A  nevysilovat se něčím, co nám není vlastní. „Někdy můžeme mít pocit, že nesytíme dostatečně svou duši a neděláme věci, které nás uvádějí do příjemného stavu mysli. Pak se můžeme cítit, jako bychom neměli svůj život pod kontrolou, což často ovlivní naše sebevědomí a sebedůvěru. Naše chování se změní tak, že přestaneme dělat drobné věci, které ve skutečnosti vytvářejí naši přitažlivost. Mluvím o všech těch drobných okamžicích, kdy dáme najevo laskavost, vděčnost nebo radost. Když na to nemáme sílu, jsme jako starý operační systém. Tomu trvá i deset minut otevřít něco tak základního, jako je třeba Word. Ale nový operační systém tenhle úkon zvládne za pár vteřin. Když používáme správný operační systém, dějí se všechny ty drobné, ale důležité věci samozřejmě a přirozeně. Každodenní chování, které vytváří mikropřitažlivost, odhaluje naše vlastnosti. A k tomu musíme neustále pracovat na svém charakteru. Vše se nese v duchu věty, která zazněla ve filmu Vanilkové nebe: Není nic většího než maličkosti,“ říká Matthew Hussey.

Průnik našeho charakteru, osobní integrity a empatie představuje nejdůležitější zákon přitažlivosti. „V psychologii se mikropřitažlivost často zkoumá jako jeden z faktorů, které tvoří základ pro budování vztahů. Je spojená s chemií lásky, kdy se v těle spouštějí procesy, které ovlivňují naše emoce a chování, často nevědomé či podprahové. Vzpomínám si na klientku, která se musela rozejít s partnerem, když ho uviděla lízat zmrzlinu. Vyvolávalo to v ní odpor, ovšem na hlubší úrovni šlo o projevy odporu k otčímovi, se kterým neměla dobrou zkušenost. Nebo z opačného pólu se klient silně zamiloval do své partnerky poté, co mu přinesla teplé mléko s medem, když byl ve stresu a pracoval,“ říká psycholožka Jiřina Hermanová z Institutu Moderní láska, která se ve své praxi zaměřuje na partnerství i v počátečních fázích vztahu a na to, jak se úspěšně seznámit. Podle ní je krátkozraké myslet si, že přitažlivost ke druhému musíme pocítit okamžitě, a když se tak nestane, tak vztah nemá smysl. „Čím více partnera poznáváte, tím více vás může příjemně překvapit gesty a činy, které ve vás vyvolávají pozitivní emoční odezvu. Nenechávejte všechno jen na první schůzku, jděte i na druhou či třetí. Nezaměřujte se pouze na fyzický vzhled, ale poznávejte jeho celkovou osobnost, hodnoty a vztahové sebeuvědomění, to online nebo na hodinové schůzce v kavárně hned tak poznat nemusíte. Dejte vztahu čas a nechtějte od prvního okamžiku hned totální zamilování.“