Veganská kůže je skvělý marketingový trik

Designérka Petra Veselá popisuje, jaké je pracovat s kůží, co všechno z ní dokáže vyrobit, i proč zatím nepřesedlala na veganskou variantou.

Foto: Ivy E. Morwen

O Petře Veselé jsem se dověděla od kamaráda Filipa, když jsem se ho zeptala, co to má za super boty - kožené pantofle velbloudí barvy s bavlněným lanem. Měl je k tmavým džínám a vypadaly perfektně, originálně, žádná věčně se opakující insta nuda.

Trochu mě vyděsil, že jsou barefoot, ale půjčila jsem si je, a necítila žádný velký rozdíl oproti klasickým botám. Prý je to navíc zdravé, a tak jsem si hned objednala svoje - černé. Prochodila jsem v nich kus léta a jsem maximálně spokojená. 

A při té příležitosti jsem Petru vyzpovídala. Umí totiž víc než jen boty.

Co vás na práci s kůží baví nejvíc?

S kůží pracuji pět let. Líbí se mi, že jde o přírodní materiál a je každá jiná: na dotek, barvou, vůní, svými vlastnostmi. Při práci s ní si nemůžete dovolit tolik chybovat. Nejvíc mě baví, jaký je to nekončící adrenalin, když přijde myšlenka, tvořím střih či držím hotový výrobek. Samozřejmě, mám i špatné dny, kdy více ztratím, než získám, ale s každou chybou si lépe uvědomuji souvislosti celého procesu, a můžu si tak i více procvičovat zručnost. 

Co byl váš první produkt?

Nejdříve jsem toužila šít boty. Tak jsem se přihlásila na kurz k Benovi Hrubešovi, který má krásnou starou dílnu na Hanspaulce. Bylo to úžasné, Ben s Janou byli skvělí, ale práce to byla hodně fyzicky náročná. Poslení den jsem si únavou rozřízla nohu a uvědomila si, že je to spíš mužská práce. Každopádně jsem si odnesla sedm stehů v noze, nové zkušenosti a moje první kožené barefoot polobotky, kterým jsem dala speciálně namíchanou směs lepidla a kožený odpad z dílny jako podrážku. Už před kurzem jsem si ale udělala pár projektů z kůže. Jako první jsem si ušila malou ledvinku/crossbody z koňak hnědé, jelikož tu jsem potřebovala a v obchodech nenašla. A tím se začal naplňovat můj hlavní záměr tvořit praktické věci. Různé klíčenky, peněženky, kapsičky na mobil, nebo pouzdra na notebooky, kdy si zákazník může vše přizpůsobit svým potřebám.

Trendem jsou teď všechny možné vegan produkty, včetně vegan kůže. Jak se na tuhle módu či přístup díváte?

Co vím, je dnes na trhu jen málo opravdu ekologických produktů, které připomínají vzhled kůže. Jeden tento materiál se vyrábí na Filipínách lisováním odpadu při zpracování ananasů a už se z něj vyrábí boty, tašky, oblečení či řemínky k hodinkám. Zkoušela jsem ho, ale pro mé projekty se nehodil. Vegan kůže je podle mne skvělý marketingový trik, jsou to však materiály, jako je koženka či eko kůže. Všechny tyto materiály jsou umělé a tudíž více zatěžují životní prostředí. Já ve výběru dávám přednost přírodním a ekologickým materiálům.

Jak jste se dostala k výrobě bot a rovnou tak specifických, jako je barefoot?

Je to jako s první ledvinkou, potřebovala jsem boty na léto. Zkoušela jsem všechny možné střihy a vyhrály klasické pantofle s možností utažení pomocí balvněného lana. Barefoot proto, že sama tyto boty nosím již 10 let a chodí se mi v nich báječně.

Nosíte jen barefoot boty? Proč? 

Nosím nejen barefoot, ale všechny mé boty mají pružnou podrážku. Snažím se i našim dětem ukázat, jak by měly dobré boty vybrat a ohebná podrážka je základ. V barefootech se mi chodí příjemně a mám pocit, že jsem k zemi blíž. V rodině je máme všichni. Nejsem však nijak vzdělaná v ortopedii a věřím, že někomu nemusí vyhovovat.

Jaké jsou největší výhody barefoot bot a jak často by je člověk měl nosit?

Pohodlnost, prostor a masáž v jednom. Každý by měl vyzkoušet a rozhodnout sám, zda vůbec, či jak často.

Na vašem Instagramu jsem ale viděla třeba i držák na láhev. Jste schopná vyrobit v podstatě cokoli, o co si zákazník řekne?

Nikdy jsem nechtěla vyrábět jen dva druhy kabelek v jiných velikostech. Mám kousky, které šiji stále, ale snažím se je neustále zlepšovat. Proto je také každá originálem mého nadšení. Když začínám nový projekt, kolikrát nemůžu ani dospat. Nesmírně mě baví jednotlivé fáze procesu výroby. Vždy se snažím, aby to byla se zákazníkem naše společná práce. Mám ráda výzvy a určitě bych se snažila vyrobit cokoli.

Co je nejtěžší z kůže vyrobit, případně jaká část toho procesu je nejsložitější?

Často je pro mne složité vymyslet realizovatelný střih. Poslední dobou šiji nejvíc ručně, což je hodně náročné na ruce. Ráda si pak přesednu na chvíli ke stroji a odpočívám. Momentálně je pro mě nejtěžší rovné vsazení zipu do zaoblených pouzder a následné sešití. Čím dál víc času teď trávím hledáním potřebných kovových komponentů. Například kvalitní zipy v jednoduchém designu a střídmé barvě se hledají velmi těžko.

Poradíte, jak poznat kvalitní kožený výrobek?

Přivoňte a pohlaďte, zbytek ucítíte. Umělá kůže má vždy hladký okraj a je také vždy lacinější.

Foto: Ivy E. Morwen

Čtěte dál