Sedmero varhanice Katty

Česká varhanice a skladatelka Katta hraje na bílé minimalistické varhany, ke kterým usedá zásadně bosá. Publikum baví tím, jak dokáže být éterická i živelná, a jak umně překračuje hranice klasické hudby.

Foto: Tomáš Nosil

Moje práce v pěti větách: 

Hraju na varhany, klavír a cembalo. Zpívám. Skládám svoji hudbu. Vystupuju buď sama jako sólistka nebo spolupracuju s jinými umělci a také orchestry. Koncertuju na různých místech Evropy a světa. 

Jako malá jsem chtěla být… 

Babička, u které jsem trávila v dětství hodně času, mi vyprávěla, že vždycky, když ráno pod našimi okny projížděli a stavěli popeláři, tak jsem na to fascinovaně koukala a říkala, že tohle bych chtěla dělat taky, až budu velká. Ale pak, asi ve čtyřech letech, jsem změnila názor… Stále víc a víc mě přitahoval babiččin klavír, na který hrála máma i teta (Pavla Tomicová). Slovo "konzervatoř" jsem znala od mámy, která ji studovala, a já jsem pak začala opakovat, že chci jít taky na tu konzervatoř. To se stalo a od té doby jsem hudbu už nikdy neopustila. 

Foto: Pierre Weber

Kdo byl můj nejdůležitější učitel a proč…  

Život a zkušenosti, a taky moje babička, která je mým nedostižným vzorem. 

Miluju to, co dělám, protože… 

Hudba pro mě byla celý můj svět, do kterého jsem jako dítě - introvert utíkala a cítila se v něm šťastná. A v momentě, když jsem začala skládat vlastní skladby, jsem poznala ten úplně největší pocit naplnění a sebevyjádření. 

Nejlepší část mého dne je… 

Když se přitulím ke svému muži a teď taky k našemu nově narozenému miminku. Dodává mi to pocit bezpečí, jistoty, ukotvení a harmonie. 

Foto: Tomáš Nosil

Tři věci, které jsou podle mého důležité k úspěchu… 

Talent, který neznamená nic bez disciplíny a trpělivosti - i když s tou mám někdy docela problém. A ještě bych dodala výdrž a naprosté odhodlání nebát se jít za svým.

Za deset let se vidím…. 

Člověk si často věci plánuje a představuje, a nakonec vše dopadne úplně jinak. Takže se snažím spíš žít přítomností a užívat si jedinečných okamžiků, které se třeba už nebudou opakovat. 

Čtěte dál