Podruhé a naostro

První rande zvládne hravě každý, jde koneckonců o zkoušku. Ale co druhé? Proč to, co se odehraje na druhé schůzce, rozhoduje, zda se Amor trefil, nebo ne? A máme vůbec šanci to ovlivnit?

Foto: Getty Images

Dokáže-li někdo z obyčejných lidských momentů udělat napínavou televizní zábavu, jsou to Britové. Ta show se jmenuje First Dates – První rande a při jejím sledování zažijete celou škálu emocí. Chvíle pobavení a dojetí jsou zhusta převažovány momenty, kdy si zakrýváte oči a modlíte se, aby se ti dva nebozí lidé, kteří se vidí prvně v životě a ještě pod dohledem kamer, už proboha rozešli do svých domovů a nikdy více se již nespatřili. Jen málokterá činnost v sobě ukrývá tak velký potenciál k malým tragédiím a záplavám trapna jako první rande. Proto se tato ryze britská zábava také vysílá jen s drobnými přestávkami již od roku 2013 a stále se těší velké popularitě. 

Proti sobě na prvním rande zpravidla sedí dva lidé, kteří o sobě vědí jen málo. Jediné, co vědí, je že a) se vzájemně na několika fotografiích na seznamce a po několika vyměněných vzkazech vyhodnotili jako dostatečně atraktivní, nebo že za b) o nich byli jejich společní přátelé přesvědčení, že by se k sobě skvěle hodili. Přípravám na první rande věnujeme spoustu času a fyzické i psychické energie – co si vzít na sebe, kam jít, co dělat, co říkat, co neříkat. Přitom – a teď to přijde – mnohem menší pozornost se věnuje schůzce mnohořádově důležitější a zásadní, totiž té druhé.

„Dej mu ještě šanci, nesmíš být tak vybíravá,“ radily mi navíc dobromyslné matky a kamarádky. Tak mu tedy druhou šanci dáte, nechcete být vybíravá, ale něco tomu pořád chybí. Chemie. Ten neuchopitelný pocit, že si s někým rozumíte, toužíte, aby se vás dotýkal, a zároveň se toho trochu bojíte. Chybí i na druhé, chybí i na třetí... On si dělá naděje a vám dochází, že marníte čas.

Více se dočtete v aktuální vydání Harper's Bazaar. 

Čtěte dál