Konec kožešin?

Luxusní kožich stál donedávna na vrcholu módní pyramidy. Řada velkých jmen se od něj odvrací a sahá po umělých materiálech.

Není to tak dávno, co nezbytným módním doplňkem byly různé přívěsky vyrobené z pestrobarevných kousků kožešin. Kývaly se vesele na kabelkách všech možných cenových relací a po okolí vyprávěly o tom, jaký má jejich nositelka vybraný vkus. Stačily ale pouhé dva roky a z oblíbeného doplňku se téměř stala vstupenka do módního pekla.

Umělé kožešiny z kolekce Givenchy.

Foto: ImaxTree

Alespoň to tak vypadá při pohledu na prodlužující se seznam luxusních značek, které se veřejně hlásí, že ze svých kolekcí vyřazují pravé kožešiny. Michael Kors, Donna Karan, Givenchy, Gucci, Versace a naposledy Burberry. Ti všichni v nedávných měsících vyslali do světa prohlášení, že kožešiny na jejich molech nikdo neuvidí. A že jestli v kolekci něco jako kožešina bude vypadat, pak to bude její náhražka. Jejich argumenty jsou hned dva – ochrana zvířat a životního prostředí. „Myslím, že nastal ten správný čas. Žijeme v době, kdy se jako nikdy předtím mění chování a myšlení zákazníků, kteří se čím dál více zajímají o to, co kupují. V době informačních technologií a transparentnosti potřebují značky zaujmout k těmto důležitým otázkám jasné stanovisko,“ zdůvodnila své rozhodnutí ignorovat kožešiny Donatella Versace.

„Myslíte si, že kožešiny jsou pořád ještě módní? Já ne, a to je důvod, proč to děláme. Kreativita návrhářů se může ubírat mnoha jinými směry,“ prohlásil prezident značky Gucci Marco Bizzarri, když loni v Londýně oznámil, že počínaje letošní jarní sezonou jsou kožešiny u této italské značky tabu. Kožešinové výrobky pro Gucci znamenaly v tržbách zhruba 10 milionů eur, které se značka snaží nahradit jinými, inovativními materiály a umělou kožešinou. Značka přitom v letošním roce cílí na tržby ve výši 10 miliard eur a je pravděpodobné, že jich dosáhne. Posledním přírůstkem na seznam se stala britská značka Burberry v čele s novým kreativním ředitelem Riccardem Tiscim. Ta si tak u svých příznivců „vylepšila karmu“, když čelila hlasité kritice za to, že raději spálila své přebytky ze starých kolekcí, než by je prodala se slevou.

„U většiny z těchto značek kožešina nebyla výrazným prodejním artiklem. Nepřestávají ale například používat jehnětinu či teletinu,“ dodává návrhářka Ivana Mentlová, která je na české módní scéně etablovaná coby specialistka na módu z kůží a kožešin. Podle ní a dalších zastánců pravých kožešin je sporný i ekologický efekt. Umělá kožešina si sice nežádá život zvířete, ale je vyrobena z plastu, na rozdíl od té pravé se v přírodě nerozloží a při její výrobě vzniká celá řada odpadu, který míří do řek a oceánů. „V době, kdy řešíme plastová brčka, to moc nechápu,“ podivuje se Mentlová. Ta sama používá materiály z certifikovaných a ověřených chovů.

Pravé nebo umělé?
Foto: ImaxTree
Pravé nebo umělé?

Značka Calvin Klein (vlevo) se od kožešin odvrátila již v 90. letech. Některé domy, jako například Fendi (vpravo), kožešnickou tradici dále rozvíjejí.

Nová generace zákazníků však na slova ekologie a udržitelnost slyší jako na nic jiného, byť se zdá, že každý obsah těchto slov občas chápe poněkud odlišně. Technologický pokrok nicméně práci s náhražkami kožešiny návrhářům ulehčuje. Zatímco před pár lety byly umělé kožešiny rozpoznatelné na vzdálenost sta metrů, dnes laik na první pohled téměř nemá šanci poznat rozdíl. K tomu přibývá i celá řada nových, experimentálních materiálů. Jiří Kalfař, jeden z nejzarytějších českých módních odpůrců kožešin a jakýchkoli materiálů pocházejících ze zvířat, ve svém ateliéru například využívá muskin, materiál vyráběný z hub, jenž vynalezla italská společnost Zero Grado Espace. „Chová se a vypadá stejně jako kůže. Narazil jsem na něj při hledání nových látek. Podobně se již používá i korková nebo ananasová kůže nebo látky vyráběné z mořských řas, které připomínají kravskou kůži,“ vysvětluje s muskinovým korzetem zdobeným červenými korálky v ruce. „Mám rád výzvy a práce s novými materiály je zábavná. Sami se přitom krok po kroku učíme, jak s nimi pracovat,“ dodává tvůrce, který podpořil i zákon o zákazu kožešinových farem. V květnu loňského roku byl jedním z aktivistů, kteří se nechali na několik hodin na Malostranském náměstí zavřít do klece podobné těm, v nichž tráví kožešinová zvířata většinu svého krátkého života.

Ten nakonec poslanci podpořili a Česká republika se tak zařadila po bok desítky evropských zemí, která chov kožešinových zvířat zakázala. „Zákaz jsem uvítala. Podmínky chovu byly v Česku žalostné a technologie zpracování kožešiny zastaralé. Jsem pro zpřísnění chovu všech farmových zvířat. Nevidím rozdíl mezi chovem na maso nebo na kůži. Je na zákonodárcích, aby zpřísnili podmínky, a na nás spotřebitelích, abychom nekupovali levné výrobky a materiály z Číny, ale zajímali se, odkud pocházejí,“ uzavírá Mentlová.

Čtěte dál