Bude Angelina Jolie příští americkou prezidentkou?

Je připraven Bílý dům na tak zásadní změnu?

„Kdybyste se mě na to zeptal před 20 lety, tak bych se tomu zasmála. Vždycky říkám, že ochotně a ráda půjdu tam, kde jsem potřebná. Vlastně ale nevím, jestli jsem vhodný kandidát na politický post,“ odpověděla oscarová herečka Angelina Jolie během programu BBC na otázku, zda by chtěla vstoupit do politiky. Následně moderátorovi Justinu Webbovi, s kterým se bavila téma sexuálního násilí, sociálních médií, americké politiky a globální krize uprchlíků, přiznala, že nevylučuje svoji kandidaturu na post americké prezidentky.

Foto: archiv Harper's Bazaar US

„Jsem velký patriot, ale já jsem také internacionalistka a miluji a oceňuji ostatní lidi a jiné země," řekla Angelina v rozhovoru pro Newsweek. „Kdo se chce považovat za vlastence, tak musí milovat svou zemi, ale nesmíte si myslet, že vaše země je ta nejlepší na světě. Tak patriotismus nefunguje.“

Další prezidentské volby v USA se budou konat v listopadu roku 2020. Angelina by nebyla první celebrita z uměleckých řad, která by se pokusila o úřad prezidenta Spojených států. V minulosti s podobnou myšlenkou koketovala populární televizní moderátorka Oprah Winfrey nebo zpěvák Kanye West.

Hollywoodská herečka, která dříve byla známá svým skandálním životem, dnes žije v poklidu. Role si vybírá a svůj čas investuje především do rodiny, která je pro ni na první místě. Současně se aktivně věnuje charitativní činnosti. Ne vždy ale tomu tak bylo.

Foto: United Nations High Commissioner for Refugees (UNHCR)

Zlom nastal v roce 2001, kdy si poprvé osobně uvědomila rozsah světové humanitární krize během natáčení filmu Lara Croft – Tomb Raider v Kambodži. Na základě šokujících zážitků kontaktovala Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) s žádostí o informace o problémových oblastech. Následně podnikla několik návštěv uprchlických táborů po celém světě.

Její první mise směřovala do Sierry Leone a Tanzanie. Třítýdenní mise ji otevřela oči a pochopila, že je potřebná změna. Následně navštívila Kambodžu a afghánské uprchlíky v Pákistánu. Sama si platila veškeré výdaje a sdílela stejné polní podmínky, jako další pracovníci UNHCR. I proto Angelině v srpnu 2001 byla na ústředí UNHCR Ženevě oficiálně jmenována Vyslankyní dobré vůle při UNHCR.

Následně se otázku humanitární krize snažila otevřít i na politické úrovni. Angelina se pravidelně účastní akcí u příležitosti Světového dne uprchlíků ve Washingtonu. V letech 2005 a 2006 mluvila jako řečník na Světovém ekonomické fóru v Davosu. Je zastánkyní humanitárních organizací. V americkém Kongresu mezi lety 2003 a 2006 nejméně dvacetkrát promluvila se senátory a kongresmany. Výrazně se zasadila o schválení několika dotací na pomoc uprchlíkům a ohroženým dětem ve Třetím světě ale i Spojených státech.

V roce 2002 obdržela cenu Humanitarian Award od organizace Church World Service. Další rok se stala první laureátkou ceny Citizen of the World Award udělované organizací United Nations Correspondents Association.

V roce 2005, kdy obdržela cenu Global Humanitarian Award od organizace United Nations Association of the United States of America, jí král Norodom Sihamoni udělil kambodžské občanství za humanitární činnost ve prospěch jeho země.

Foto: United Nations High Commissioner for Refugees (UNHCR)

„Přestože bych dala přednost tomu Washington nikdy nenavštívit, je to jediná cesta, jak něco prosadit,“ řekla Angelina v roce 2006. O rok později se stala členkou americké neziskové Rady pro zahraniční záležitosti (Council on Foreign Relations).

Za další dva roky získala prestižní Cenu Svobody (Freedom Award) od organizace International Rescue Committee. A konečně v roce 2011 obdržela z rukou Vysokého komisaře UNHCR Antónia Guterrese zlatou jehlici určenou nejdéle sloužícím pracovníkům UNHCR, jako uznání za deset let práce ve funkci Vyslankyně dobré vůle.

V říjnu roku 2014 byla Angelina v Londýně oficiálně uvedena do šlechtického stavu. Alžběta II., hlava Commonwealthu, udělila oscarové herečce a humanitární vyslankyni OSN titul čestné dámy. Panovnice tak ocenila její práci v boji proti sexuálnímu násilí ve válečných zónách.

Foto: archiv Harper's Bazaar US

Angelina je aktivní nejen v oblasti charity ale i mezinárodní politiky. V dubnu 2015 otevřeně kritizovala před Radou bezpečnosti OSN Evropskou unii kvůli uprchlíkům. „Je odporné vidět, jak se tisíce uprchlíků topí před prahem nejbohatšího kontinentu světa,“ řekla Angelina před Radou bezpečnosti OSN v New Yorku. Nerozhodnost, váhavost a nezájem pomoci vytkla Angelina Radě a vyzvala ji, aby byla jednotná a pevná ve svých rozhodnutích. „Nemůžeme se dívat na Sýrií a hrůzu, která stoupá z popela nerozhodnosti, aniž by nám šlo na mysl, že toto je nejhlubší bod neschopnosti světa chránit a hájit nevinné,“ dodala Angelina.

Foto: United Nations High Commissioner for Refugees (UNHCR)

Do dějin vstoupila i jako žena, která veřejně mluví o rakovině a nebránila se podstoupit několik radikálních operací. V roce 2013 lékaři po vyšetření odhalili že Angelině hrozí 87% pravděpodobnost rakoviny prsu. Ještě ten rok se rozhodla pro oboustrannou mastektomii, tedy odstraněním mléčných žláz. Spousta lidí tento krok nepochopila a čekala, že se Angelina premiéře filmu Den Z, kde hrál hlavní roli Brad Pitt, objeví jako oběť všechny nadchla. Byla úžasná a ženská jako vždy.

Angelina Jolie je nádherná žena a jedinečný člověk. Někdy je přirovnávána k Audrey Hepburn. Otázkou je, zda je Amerika připravená na prezidenta – prezidenta ženu. Prezidentku. Současně herečku, která ne vždy byla symbolem ctnosti. Dnes je ale hereckou ikonou. Je matkou a inspirativní ženou. Bojovnicí. Přesto uspěla by její dobrá mysl a čisté srdce v případném politickém boji se stávajícím vůdcem Nového světa?

Čtěte dál